Navazuji na příspěvek kolegy Petra Kuby Literární teorie na střední škole (viz http://ascestinaru.cz/literarni-teorie/). Dříve než nastíním vlastní seznam základních pojmů (místy spíše témat) z literární teorie, uvádím několik obecných poznámek; ne snad inovativních, ale s ohledem na některé signály z praxe našich škol stále aktuálních. Literární teorie je nepominutelnou součástí výuky literatury, ovšem v první řadě jako jeden z nástrojů, jež žákovi umožňují porozumět sdělení literárního díla. Nemůže být pojímána samoúčelně, její zvládání není myslitelné […]

Do nového roku vstupuje literární měsíčník HOST v graficky příjemné minimalistické podobě s mírně obměněnými rubrikami. Tématem prvního čísla se stal japonský autor literárních bestsellerů Haruki Murakami a jeho knihy. Blok je zaměřen na méně známé aspekty Murakamiho rozsáhlého díla a se čtenáři časopisu se jím loučí dlouholetý redaktor Marek Sečkař, který odchází z redakce za „novými životními výzvami“. Nejprve americký japanolog Daniel Morales analyzuje formu a okolnosti vzniku Murakamiho méně známých raných […]

Dotaz: Přeji pěkný den, před vnučkou jsem použil spojení :“Je to mokré jako bžďoch“ a dostal jsem se do problému.  Následovala otázka: „Co je to bžďoch?“. Je mi již skoro 70 let a tento výraz celkem běžně používám (rodiče tento výraz také používali), ale nikdy mne nenapadlo podrobněji zkoumat původ slova. Na webu jsem nenašel vysvětlení; vyhledávačem jsem tento výraz našel, ovšem bez vysvětlení. Pan D. N. Odpověď ASČ: Pěkný […]

Minidiskuse k článku o taháku se stočila na věčné češtinářské téma a neuralgický bod našich pedagogických snah: jak domět středoškoláky k četbě kvalitní literatury, aniž by podváděli stahováním obsahů z internetu; jak v literární složce předmětu „probrat a splnit“, a přitom neskončit na telefonních seznamech autorů a děl. Něco jsem zde i jinde k uvedenému problému již napsal; pro potřeby tohoto webu se pokusím o  malý souhrn: Velmi se mi […]

Druhé číslo ČJL ročníku 64 přináší v uvedených rubrikách tyto texty: Stati a články K. Rysová – K. Oliva: Skončil 39. ročník Olympiády v českém jazyce J. Kostečka: Deset povídek, které zatřesou duší (2) M. Hrdlička: Základní principy výběru gramatického učiva M. Pilař: O pozdní poezii Pavla Šruta Z praxe našich škol K. Rysová: Originalita a invence v písemných maturitních pracích Diskuse N. Kvítková: Nevylili jsme s vaničkou dítě? Z nové české literatury […]

Medievalista, sémiolog, estetik, spisovatel a esejista Umberto Eco je zcela jistě ojedinělým zjevem současného akademického a literárního světa. Šíře jeho poznatků, stejně jako mimořádná schopnost syntetismu a provokativnost soudů z něj po právu činí jednoho z mála „polyhistorů“, druhu dnes takřka vymřelého. A právě Ecovi a jeho dílu se věnuje téma listopadového HOSTa. Nejprve Ľudmila Lacková ve stati Osvoboditel Eco představí komplexně jeho tvůrčí a vědeckou osobnost; její složce medievalisticko-estetické se věnuje Lenka […]

Milí kolegové češtináři, obracím se na naše fórum po přátelské debatě s přítelem. V rozhovoru jsme řetězcem několika podivných asociací došli až k výuce slohu na základní a střední škole. Můj kamarád je velkým kritikem funkční stylistiky, přesto se mi některé jeho námitky a postřehy nezdají být „úplně mimo“. Předem říkám, že není učitelem ČJL, zabývá se pedagogickou a školskou psychologií na doktorském studiu a vyučuje na místní pedagogické fakultě předmět „dialogické […]

 Vedlejší efekt Minulý týden proběhlo Jazykovědné sdružení, v jehož rámci mluvil o problémech výuky psaní na školách Tomáš Feřtek. Vystoupil v roli otce, jehož děti se ve škole také učí psát, a v roli novináře – spasitele, jehož úkolem je zvládnout proces iniciace a zasvětit nově příchozí novinářské elévy do tajů a zákonitostí psaní. Základní rada pak pro mne v jeho podání vyzněla takto: „Na prvním místě je důležité, co chceš sdělit, forma pro […]

Cesta do hlubin duše, nikoliv však pouze študákovy, čeká čtenáře říjnového HOSTa, jehož tématem je dílo a osobnost Carla Gustava Junga. Otevírá se obsáhlým a poutavým rozhovorem Jana Němce s Karlem Plockem, psychologem, znalcem a hlavně překladatelem Jungova díla do češtiny. Právě jeho péčí a šestnáctiletým úsilím bylo loni na podzim ukončeno české vydávání devítisvazkového Jungova Výboru z díla. Dočtete se v něm o Jungově pronikání do českého odborného kontextu, o překladatelských peripetiích provázejících vydání […]