HOST 9/14 „Jak knihy dozrávají v rukou knižních redaktorů a jakých podob práce těchto neviditelných ne-autorů nabývala v dobách dnes již minulých“, tedy s jakýmsi úvodem do redakční praxe seznamuje čtenáře téma listopadového HOSTa s čapkovským názvem Jak se dělá kniha. Entrée mu vytvořila Hana Řehulková svým rozhovorem se Zdenou Salivarovou o redakční práci v nejznámějším exilovém nakladatelství ´68 Publishers, ale také o rodinných peripetiích, tzv. Cibulkově seznamu a Řádu bílého lva. Své dalším interview […]
Michaela Mrázová Článek se zabývá komedií Williama Shakespeara Kupec benátský. Autorka vychází z koncepce tvořivého vyučování a popisuje metodu, jak posunout pozornost od literárních vědomostí k dovednostem, zvýšit podíl žáků na průběhu hodiny, a zejména zprostředkovat jim zážitek ze setkání s literárním textem, z možnosti do textu vstoupit a z vlastní tvůrčí činnosti. Následující článek, který se zabývá komedií Williama Shakespeara Kupec benátský, vychází z koncepce tvořivého vyučování a popisované metody byly vyzkoušeny na čtyřech […]
Přinášíme obsah prvních dvou čísel nového ročníku a jako už tradičně vybíráme některé ze zajímavých článků. Obsah čísla 1 Stati a články Umíme psát velká písmena?, M. Pravdová Miloš Urban: Hastrman (interpretace), I. Mindeková O čem vypovídají české předložky?, M. Hrdlička Výzkumy čtenářských dovedností českých žáků, K. Starý Z praxe našich škol Shakespeare na střední škole, M. Mrázová Diskuse Do škol míří Babička pálící obrázky, R. Adam […]
Růst násilí v médiích, v umění, ale hlavně v běžném životě je v současnosti nepřehlédnutelným jevem. Oblastí tímto negativním fenoménem silně a dlouhodobě (de)formovanou je jihoamerický kontinent, a říjnový HOST proto své téma soustředí na obraz násilí ve tvorbě současných hispanoamerických autorů. Úvod do světa zločinu představuje studie brněnské romanistky Atheny Alchazidu nazvaná Peklo v ráji. Představuje specifika vývoje hispánské Ameriky a roli násilí v něm, hlavně však současnost tohoto […]
Dotaz:Prosím o objasnění pro učitele na 1. stupni, zda zvratné sloveso směje se je slovesný tvar složený či jednoduchý. Jsou literatury, které se rozcházejí.Děkuji a jsem s pozdravemP. H. Odpověď ASČ:Za složený tvar slovesný se pokládají tvary jako nesl jsem, byl bych nesl, budu nést, je nesen. Pokud jde o dotazovanou zvratnou podobu slovesnou, držel bych se pojetí poslední nezpochybnitelné normativní příručky, Havránkovy-Jedličkovy České mluvnice, v níž se na str. […]
Dotaz: Dobrý den, nemůžeme se s kolegyní shodnout na větných členech v této větě: Největší planeta Jupiter má atmosféru složenou převážně z vodíku a helia. Prosím o Váš názor. Děkuji. S pozdravem Mgr. H. D. Odpověď ASČ: Dobrý den i Vám. Na kterých větných členech konkrétně se nemůžete shodnout? Jediné možné problémy bych viděl: a) ve spojení planeta Jupiter. Podle akademické Mluvnice češtiny 3 jde o přístavkové (apoziční) spojení. Pak by ovšem bylo […]
Novodobému Williamu Faulknerovi, spisovateli dusného Jihu USA, postapokalyptikovi, jednomu ze čtyř nejvýznamnějších soudobých amerických spisovatelů, tomu, který nedává interview, nepoužívá uvozovky a v jehož dílech si podává ruce temnota a krutost s nadějí, tedy Charlesi Josephu (Cormacovi) McCarthymu, patří téma zářijového HOSTa. Na jeho počátku přibližuje McCarthyho životní i tvůrčí osudy Michal Svěrák, poté se Hana Řehulková v rozhovoru s překladatelem Martinem Svobodou věnuje peripetiím českého překladu Krvavého poledníku a McCarthyho autorskému stylu […]
HOST 6/14 Géniu loci severních Čech a jeho reflexi nejen literární je zasvěceno téma červnového HOSTa. V jeho úvodu přináší Ivo Harák svůj osobitý pohled na sever Čech „v kontrastech (nejen) literárních“, Patrik Linhart se snaží poeticky postihnout novější vývoj této enklávy a jejích obyvatel, resp. „běsy a krásy českého severu“ a také vytváří svébytnou koláž z výroků a postřehů umělců o severních Čechách. Text Pavla Koukala z r. 2011 popisuje proměnu severočeské […]
Dotaz: S kolegy se přeme, kdy bylo zavedeno přechylování ženského příjmení v Čechách. Bylo zavedeno za Marie Teresie nebo později? Pan P.Š. Odpověď ÚJČ: Dotaz jsme pro jeho odbornou náročnost přeslali naší partnerské organizaci, Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR. Citujeme odpověď: „Přechýlená“ podoba u ženských jmen se objevuje již dlouho před josefinskou reformou, která v roce 1786 zavedla povinné užívání rodinných (dědičných) příjmení. Byla to totiž velmi častá forma […]
