Publikováno v časopise Slovo a slovesnost 2006, 67. Dostupné ZDE. O kodifikaci ZDE.
„A na závěr několik zvědavých „proč“ pro vedení ČT art: Proč je takový problém vytvořit civilní, věcný a profesionální pořad o literatuře? Proč nemůže být obsah vyvážený — v ose literárních druhů a žánrů, v ose minulost—přítomnost a také ve smyslu literárního centra a periferie? A proč ho vlastně nemůže dělat někdo, kdo literatuře rozumí? Nešlo by také ve studiu trochu rozsvítit? Nebo je vedení dotyčného kanálu přesvědčené o tom, že literární pořad je ideálním formátem pro mladé a neklidné, aby […]
Publikováno v časopise Slovo a slovesnost, 2005/2; ZDE. Předchozí příspěvky ZDE, úvodní slovo k celému seriálu ZDE, další příspěvky ZDE.
Jak vidíte, jakožto lingvista, roli češtiny v budoucnosti? Obávám se, že čeština bude postupně z odborného diskurzu a vědy vlivem angličtiny vytlačována. Používání češtiny bude ovlivněno exponenciálně narůstající negramotností populace – děti málo čtou, mají proto špatnou slovní zásobu, nedokážou se výstižně vyjadřovat. V tomto směru nejsem optimista. Vladimír Petkevič v rozhovoru pro Salon Práva: Lingvista Vladimír Petkevič o svém prastrýci Vladimiru Nabokovovi: Měl dar dokonalé paměti (připravila Petra Helikarová). Dostupné na www.novinky.cz.
„Na sklonku roku 1958 obdržela pracovnice cenzurního úřadu Jarmila Waageová uznání za vykonanou práci, zástupce náčelníka Hlavní správy tiskového dohledu (tak se cenzurní úřad po většinu doby své existence nazýval) jí tehdy poslal oficiální dopis, v němž ocenil její vysoké odborné znalosti: „Výsledky Tvé práce potvrdily Tvé schopnosti. Tvé jednání s partnery pomáhá k dalšímu upevnění vážnosti a autority HSTD.“ Neuplynul však ani měsíc a cenzorka dostala další úřední psaní, […]
„Vy tady dáváte pacientům… klientům… číst básně?“ vyleze ze mne. „Báseň se jako text ke zkoušce ostrosti vidění hodí víc. Je většinou sestavena ze slov, která se dopředu nedají snadno odhadnout, a vyšetřovaný si tak nevymýšlí, jestli mi rozumíte. V jiných textech můžete lépe dopředu vytušit smysl sdělení a slova pak už nečtete, ale odhadujete. Vezete se po smyslu, jste ve vleku. Ale to my tady nechceme, my potřebujeme, abyste opravdu […]
Inkluze, jak to vypadá, je nevyhnutelná. Co se stane s českým školstvím? „Takzvaně zdravé děti budou utíkat. Mám obavu, že ve školách inkluzivních zbudou jen děti, které budou postižené – ať už zdravotně, nebo sociálně – a děti, jejichž rodiče nebudou mít finanční prostředky na to, aby je zařadili do jiných škol. Povede to k privatizaci základního školství.“ Celý plán je podle vás asociální? „S tím bych souhlasila. Umožňuje rozvinutí […]
Zářijové Biblio přineslo osobní vzpomínku spisovatele Petra Šabacha na jednoho z předních českých nakladatelů – Ladislava Horáčka (17. 6. 1947 – 21. 7. 2015) Láďa Poznali jsme se v osmdesátých letech ve Středočeském nakladatelství a knihkupectví. Naše přátelství začalo okamžitě. Tak to někdy bývá. Láďa s sebou tenkrát neustále vláčel obrovskou tašku plnou všelijakých kostýmů, protože v té době natáčel s přáteli na nějakou tu obyčejnou kameru osmičku Váchalův Krvavý […]
Článek podává přehled o typech vulgarismů, jejich genezi i jejich funkčním využití. Z historie jazyka i ze současné řečové praxe je patrno, že vulgarismy jsou takovým lexikálním subsystémem, který je ve většině jazykových útvarů nenáležitý, protože obsahově i formálně porušuje příslušné komunikační normy. Přesto vulgarismy tvoří plnohodnotnou součást celonárodního lexika, jen je třeba při jejich užívání respektovat jejich velmi rozsáhlá funkční omezení. Naopak ve velmi periferních typech komunikace je jejich užití […]
