Dotaz: Nevim, kam se obrátit pro radu. Jedná se o čestinu z páté třídy prvního stupně. Ocitli jsme se v názorovém rozporu s paní učitelkou a nemůžeme se nikde na internetu ani v dostupné literatuře dobrat toho, jak se správně píše 1. pád množného čísla přídavného jména plachý ve spojení např. plachý srnec. Jsou to plašší srnci, anebo plaší srnci? Jedná se nám o to, že v diktátu dceři ve […]

Vážení kolegové, dovolte mi se na vás obrátit z problémem, který mě trápí od začátku mé pedagoigké praxe na SŠ, a to s objemem literární teorie. Co všechno po svých studentech vyžadujete a které termíny jste vypustili jako nadbytečné? Já se při dvou hodinách literatury týdně na gymnáziu i SOŠ snažím držet jakéhosi kvantitativního středu, ale nejsem si v něm zdaleka jistý. Především pak v tom smyslu, zda netáhnu laťku […]

Do nového roku vstupuje literární měsíčník HOST v graficky příjemné minimalistické podobě s mírně obměněnými rubrikami. Tématem prvního čísla se stal japonský autor literárních bestsellerů Haruki Murakami a jeho knihy. Blok je zaměřen na méně známé aspekty Murakamiho rozsáhlého díla a se čtenáři časopisu se jím loučí dlouholetý redaktor Marek Sečkař, který odchází z redakce za „novými životními výzvami“. Nejprve americký japanolog Daniel Morales analyzuje formu a okolnosti vzniku Murakamiho méně známých raných […]

Minidiskuse k článku o taháku se stočila na věčné češtinářské téma a neuralgický bod našich pedagogických snah: jak domět středoškoláky k četbě kvalitní literatury, aniž by podváděli stahováním obsahů z internetu; jak v literární složce předmětu „probrat a splnit“, a přitom neskončit na telefonních seznamech autorů a děl. Něco jsem zde i jinde k uvedenému problému již napsal; pro potřeby tohoto webu se pokusím o  malý souhrn: Velmi se mi […]

HOST 10/13 Kdo by očekával, že se prosincové číslo HOSTa ponese ve vánočně-meditativním duchu, bude patrně zklamán, neboť jeho tématem jsou politické boje sedmdesátých let dvacátého století a jejich odraz v dnešní evropské kultuře. Nejprve Marek Sečkař hovoří o minulosti a přítomnosti s Karlem-Heinzem Dellwoem (členem nechvalně proslulé teroristické RAF)a Gabrielle Rollnikovou (aktivistkou Hnutí 2. června) – oba byli za své aktivity (zahrnující mj. přímou účast na smrti dvou lidí a únosy) […]

V rámci semináře z českého jazyka a literatury dostali žáci septimy a třetího ročníku Gymnázia a Střední odborné školy v Rýmařově za úkol napsat vypravování na následující klíčová slova: kokos, lavor, opičák, převis, bota, vězení, magnet, slunce, šídlo, oběd, gumák, kladivo, čarodějnice. Slova se v textu musela objevit ve stanoveném pořadí, mohla být libovolně skloňována, avšak nebylo povoleno měnit jejich slovnědruhovou platnost. Janu Matulovi se navzdory daným omezením povedlo vytvořit kreativní […]

Druhé číslo ČJL ročníku 64 přináší v uvedených rubrikách tyto texty: Stati a články K. Rysová – K. Oliva: Skončil 39. ročník Olympiády v českém jazyce J. Kostečka: Deset povídek, které zatřesou duší (2) M. Hrdlička: Základní principy výběru gramatického učiva M. Pilař: O pozdní poezii Pavla Šruta Z praxe našich škol K. Rysová: Originalita a invence v písemných maturitních pracích Diskuse N. Kvítková: Nevylili jsme s vaničkou dítě? Z nové české literatury […]

Jazyková pátrání mohou být někdy skutečným dobrodružstvím. Přečtěte si zprávu o jedné opravdu náročné rešerši, nebudete litovat. Teoretický problém a jeho východiska: Přišel do Poradny ASČ nedávno tento dotaz, téměř jistě od vyučujících češtiny: „Lze ve větě Bankomat je mimo provoz posoudit přísudek je mimo provoz jako přísudek jmenný se sponou (tj. přísudek slovesně jmenný)?“ Jde o dotaz velmi podstatný didakticky. Odpověděli jsme že ano, že tu skutečně jde o […]

Medievalista, sémiolog, estetik, spisovatel a esejista Umberto Eco je zcela jistě ojedinělým zjevem současného akademického a literárního světa. Šíře jeho poznatků, stejně jako mimořádná schopnost syntetismu a provokativnost soudů z něj po právu činí jednoho z mála „polyhistorů“, druhu dnes takřka vymřelého. A právě Ecovi a jeho dílu se věnuje téma listopadového HOSTa. Nejprve Ľudmila Lacková ve stati Osvoboditel Eco představí komplexně jeho tvůrčí a vědeckou osobnost; její složce medievalisticko-estetické se věnuje Lenka […]