Z recenze Drahoslavy Kráčmarové v časopise Studie z aplikované lingvistiky vybíráme: Na výsledcích řady konkrétních výzkumů dokládá klíčový význam rodiny pro rozvoj čtenářských kompetencí dětí a současně vymezuje určující sociální a rodinné determinanty — sociální a ekonomický status, vzdělání rodičů, zaměstnání rodičů, etnická příslušnost, míra osvojení výukového jazyka, kulturní zájmy, tradice a potřeby rodiny, hodnotová a zájmová orientace rodiny a to, jak jsou rodiče schopni pomoci dětem s přípravou do školy. Dle výzkumu společnosti GAC (2002) Jak čtou […]

Na začátku roku 2017 měl premiéru film T2 Trainspotting, navazující na slavný Trainspotting z r. 1996. Ačkoli film určitě primárně necílil na „náctileté“, zaujal i diváky z této věkové kategorie. Marie Hadererová, v té době sextánka Gymnázia Ústavní, si dílo vybrala jako podklad pro recenzi. Svou práci pojala v uvolněném, „blogovém“ stylu, ovšem vyvarovala se upovídanosti a zpracovala téma s překvapivým nadhledem. Dlužno dodat, že práci odevzdala dříve, než se […]

Literární tvorbu režiséra Pavla Göbla (1967) jsme na našich stránkách již představili. Ve starším rozhovoru se Zdenkem Pavelkou o sobě řekl: Mým nejoblíbenějším vypravěčem je Luis Buñuel. (…) Čím vás dostal? Učaroval mi tím, jak souzní s mým pocitem, že v tomhle světě nemá cenu brát něco vážně, že má cenu jen něco doopravdy udělat. Z tohoto pocitu u mne vyrůstá i vztah k realismu – neberu jej vážně a […]

Kniha o současné české čtenářské kultuře vychází z anonymních čtenářských životopisů, které se nahrávaly v letech 2009—2015. Tyto výpovědi (celkem jich je 138) slouží jako základ pro trojí pohled na naše čtenářství. Úhel generační portrétuje čtyři generace (rozhlasovou, televizní, počítačovou a internetovou), konkrétně to, čím musely projít a jaké jsou jejich dominanty. Druhá perspektiva (fenomény) se zabývá tematickými průsečíky, tedy tím, co z jednotlivých čtenářských životopisů vyplynulo — například Babička, […]

Příspěvek do knihy Mé dětství v socialismu (vyšla r. 2014) pojala překladatelka Sylva Ficová jako malý slovníček. Cenzura – snaha Státu a Strany vycvičit občany v tzv. čtení mezi řádky – jiný, druhý i třetí smysl jsme pak hledali naprosto všude, i v textech, filmech a písních, které žádný neměly. Čundry – výlety s karimatkou, spacákem a v mém případě i s kytarou, na kterou jsem směle doprovázela zpěv „u […]

Naše děti stále častěji vyrůstají v rodinách, jež neodpovídají tradičním představám. Z rozhovoru s režisérkou Janou Počtovou o filmovém dokumentu Nerodič. Rozhovor obsahuje i vyjádření protagonistů filmu. „Starší generace si stěžují, jak je rodina v úpadku. Vždyť ale oni vychovávali ty mladší, které teď kritizují. Kdyby jejich děti mohly odkoukat, jak fungovat v partnerských vztazích, vypadalo by to dnes třeba jinak, ne?“ namítá při kavárenském rozhovoru režisérka Jana Počtová. Podle […]

Únorový sloupek z r. 2013. Jeden z textů, které by mohly vyjít beze změny i dnes. Bohužel. Tak schválně: Ve kterých obdobích uplynulého století byla tahle země úspěšná? Myslím, že automaticky, přímo z meziuší se vám na jazyk vykutálí dvě: první republika a šedesátá léta. (…) Obě ta období si pamatujeme pro jejich kulturu. Avantgarda první republiky dosáhla na světové myšlení, Breton psal o Praze, Čapek byl v Anglii bestselleristou. Film a literatura šedesátých let, […]

Bohumil Kartous, mediálně známý „expert na vzdělávání“, který byl nedávno celý jeden den „mužem číslo 2“ strany „5 procent ve vzdělávání“ (než tohoto svodomyslného jedince s lehce bohémským vzhledem a současně mluvčího EDUinu jeho chlebodárce rázně nepoučil, co lze a co nelze), projevuje sice leckdy pozoruhodnou neschopnost porozumět školství a vzdělávání vůbec, o to víc je však zakalený ve svých názorech, přičemž připomíná svazácké kádry 50. let. Jednou z konstant […]

Martin Škabraha se před několika lety kriticky věnoval filmu Vesničko má středisková, konkrétně „symbolu země-matky“. Článek Všichni dobří nevolníci vyšel v Salonu Práva a na stránkách Novinky.cz. Ukázka: Vesničko má středisková není jen filmová komedie. Je to model světa rezignujícího na spoluutváření velkých dějin – ty zůstávají důsledně „za humny“. Z horizontu dění zde mizí onen ostře sledovaný boj za vlastní svobodu, za samostatnost a dospělost, který Miloše Hrmu stál život. Svět, který […]