K diskusím o novele zákona o pedagogických pracovnících: Autor je docentem na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a předsedou České pedagogické společnosti.

(…) Jedním z jejích bodů je otevření možnosti pro ředitele škol přijmout na místo učitele „odborníka z praxe“, který se zapojí do školního vzdělávání žáků bez předchozí systematické profesní (tj. učitelské) přípravy. Považuji za správné, že MŠMT hledá cesty, jak se vyrovnat s hrozícím nedostatkem učitelů v českých školách (a pomíjím fakt, že ředitelé tuto možnost mají už dle stávající úpravy, což tuto část novely činí v podstatě zbytečnou). Dovolím si ale upozornit na další aspekty, které v probíhající diskusi spíše zapadají.

Rozumět nějakému oboru (matematice, historii) znamená na prvním místě „rozumět mu pro sebe“. Učitelé ale navíc disponují jiným typem rozumění; musí umět „vidět obsah oboru očima někoho jiného“. Bez toho by nebyli schopni rozumět tomu, jak se utváří vědění žáka, a nemohli by tento proces cíleně podporovat (tj. smysluplně vyučovat). K tomu, aby se ten druhý typ rozumění rozvinul, slouží kvalitní učitelská příprava (…).

Novela je tedy problematická symbolicky a věcně. Symbolicky vysílá signál, že učitelská příprava není pro společnost až tak důležitá a lze ji nahradit tím, že někdo něco „umí dělat“. To samo o sobě je krokem zpět, který měří sto let. Věcný problém novely spočívá v tom, že se na pozice učitelů dostanou specialisté na obory, kteří ale oborům rozumějí „pro sebe“. (…)

Problém nedostatku učitelů, který má novela řešit, je závažný. Nejnovější data však zřejmě ukazují, že bude v nadcházejících letech lokalizovaný (na některé aprobace a některé regiony). Jako lokalizovaný by tedy bylo zřejmě účelné jej adresovat. Nikoli plošnou novelou, která představuje systémovou změnu směřující k deprofesionalizaci učitelství. 

Komentář byl publikován v červnu 2022 v týdeníku Hrot.

Nesouhlas s novelou vyjádřila řada pedagogických odborníků a sdružení, viz např. zde či zde.