V nedávných prohlášeních Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání, z.s., a Učitelské platformy, z.s., se objevily podobné požadavky na změnu chování a postupů Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy při přípravě legislativy. Oba spolky kritizovaly, že novela vyhlášky byla „připravena bez podrobnějších předchozích konzultací s profesními sdruženími i dalšími odborníky.“, případně její změny byly připraveny „bez diskuze s odbornou pedagogickou veřejností.“ Když tyto spolky spolupracovaly s ministerstvem, tak jim absence diskuse s ostatními profesními sdruženími nevadila a nepřímo ji blokovaly.
Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání, z.s., při přípravě proinkluzivních opatření v letech 2015-6 s ministryní Kateřinou Valachovou zcela ignorovala připomínky Asociace speciálních pedagogů ČR, z.s., i neformálního Učitelského profesního sdružení. Proč tehdy po ministryni nepožadovala „podrobnější předchozí konzultace s profesními sdruženími i dalšími odborníky“?
Stejně tak se chovala na jaře i Učitelská platforma založená před třemi lety na popud tehdejšího náměstka Petra Pavlíka jako protiváha tehdy ještě neformální Pedagogické komory v době sporů o podobu kariérního řádu. Místo požadavku otevřené diskuse například k problémům výuky v době nouzového stavu se spokojila s místem v netransparentní ministerské poradní struktuře spolu s Asociací ředitelů ZŠ. z.s. A v otázce státních maturit jim vůbec nevadilo ignorování názorů například Asociace češtinářů, z.s., nebo Asociace metodiků (Association of Teacher Educators), AMATE, z.s.,…
Nyní se oba spolky pozastavují nad tím, že se k nim Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy chová jako k těm, jichž se ve své honbě za dominancí a mediálním úspěchem nikdy nezastali. Ignorance pravidel transparentnosti a participace se tak nyní vrací jako bumerang.
Stejně tak v posledních měsících dopadly i další s ministerstvem konformní organizace, které se nepoučily z podobných ministerských podrazů v minulosti. Mouřenín posloužil a může jít.
