Dotaz:
Mám několik specifických vět, u kterých nedokážu určit přísudek a ani to, jestli se jedná o přísudek jednoduchý nebo složený. Prosím Vás tedy o pomoc. Věty znějí následovně:
1. Nejsem s to bojovat za lásku.
2. V tomto případě mám svázané ruce.
3. Oči jsem měla plné písku.
U slovesa mít nedokážu určit, kdy se jedná o sloveso pomocné, kdy o modální, kdy vystupuje ve funkci spony a kdy nese význam samo o sobě.

Odpověď ASČ:
1. Ve větě Nejsem s to bojovat za lásku jde o spojení sponového slovesa s následujícím útvarem, v tomto případě předložkou s se 4. pádem zájmena to. Toto spojení je archaismus. Z hlediska syntaktického jde o přísudek jmenný se sponou. Infinitiv bojovat lze pak určit jako předmět (srov. Nejsem schopen boje).

2. Při analýze věty V tomto případě mám svázané ruce můžeme opřít o pojetí V. Šmilauera v Novočeské skladbě (1969, str. 349). Zde je dané spojení určeno jako doplňkové; jako příklad se uvádí věta Vlasy měla hladce přičísnuté. Podle toho je v dotazované větě adjektivum svázané doplňkem závisejícím na slovese mít a substantivu ruce (které má větněčlenskou platnost předmětu).
Pozn.: Ve větě Manželku mám hodnou jde opět o vazbu doplňkovou. Jiný případ by ovšem nastal ve větě Mám hodnou manželku, kde manželku má platnost předmětu rozvíjeného přívlastkem shodným hodnou. Rozdíl plyne z toho, že doplněk vyjadřuje vlastnost jména platnou pouze v době a po dobu existence daného děje: tedy ruce jsou svázané v době a po dobu existence onoho mám – ať už jde o vteřinu, či o trvalý stav (např. V této věci mám teď/navždy svázané ruce). Jak je tedy vidět, záleží i na slovosledu dané syntaktické konstrukce.

3 Ve větě Oči jsem měla plné písku jde opět o doplňkové spojení, a to stejného typu jako ve větě druhé. Doplněk je zde adjektivum plné; to závisí na přísudkovém slovese měla jsem a na substantivním předmětu oči; substantivum písku je předmět ve 2. pádě závisející na adjektivu plné.

Sloveso mít není samo o sobě nikdy sponové. Může však fungovat jako modální obměna sponového spojení se slovesy být a zůstat (zůstávat): Mám být za hlupáka? Mám snad zůstat navždy hlupákem? Ve spojeních jako Mám ihned odejít? jde o složený přísudek – viz příspěvek v naší poradně.

PhDr. Jiří Kostečka, Ph.D.
ASČ