Z našeho archivu:

Dotaz:

Prosím o jazykové a významové vysvětlení slova předražený.
Pan S. B.

Odpověď ASČ:

Protože slovotvorba patří mezi odborně i didakticky nejproblematičtější pasáže výuky českého jazyka jak na
2. stupni ZŠ, tak na školách středních, pojali jsme odpověď poněkud šířeji:

U tvoření slov sledujeme, z kterého slova byl studovaný výraz bezprostředně utvořen – říkáme mu základové slovo.
Protože ve slovanských jazycích dochází při slovotvorbě velmi často k hláskovým obměnám základového slova (např. Bůh→boží, skočit→skákat, lež + král→lžikrál), zavádí se ještě termín slovotvorný základ: definujeme jej jako takovou podobu základového slova, z níž je slovo utvořeno (u našich příkladů bož-; skák-; lži- + -král).
Konečně je třeba uvést třetí základní termín slovotvorby, totiž prostředek, jenž nové slovo utvoří : tím je formant. U nejčastějšího způsobu tvoření slov, odvozování (existuje ještě skládání a zkracování), jsou jako formanty užívány předpony, přípony, soubory koncovek a zvratné se.
Na vysvětlenou k pojmu soubor koncovek: u slova žena poznáme, že se jedná o podstatné jméno ve významu „dospělá osoba ženského pohlaví“ nejen podle základní koncovky 1. pádu jednotného čísla -a, ale též podle kterékoli náležité koncovky kteréhokoli ze všech 7. pádů obou čísel. Proto je formantem každá koncovka z tohoto souboru koncovek. Jestliže ovšem připojíme k slovotvornému základu žen- koncovku -eš, rázem zjistíme, že se jedná o tvar slovesa sloveso hnát. I zde totiž plní „útvary“ -u, -eš, -e, -eme, ete, -ou atd. zároveň funkci slovotvorného prostředku, tj. formantu: tvoří nové slovo (tu sloveso) přímo z kořene (typicky slovansky měkčeného: h→ž), a zároveň funkci mluvnického prostředku, tj. koncovky: tvoří i mluvnické tvary daného slova, v našem případě slovesa hnáti. (Pravda: tvar žena může být i přechodník přítomný muž. rodu slovesa hnát; tvar ženu může být jak 1. os. j. č. ozn. způs. přít. času slovesa hnáti, tak 4. pád j. č . podstatného jména žena, ale zde již rozhoduje jen a jen kontext.)

Po tomto minimálním teoretickém úvodu již k vlastnímu dotazu: Protože, opakujeme, základové slovo je takové slovo, z nějž je cílové slovo bezprostředně utvořeno, vypadá slovotvorný rozbor slova předražený takto:

I. předražený
ZS (základové slovo): předražen (tj. příčestí trpné slovesa předražit)
StZ (slovotvorný základ): předražen- (zde je náhodou identický se základovým slovem; jak jsme si řekli, to není v češtině samozřejmým jevem)
F (formant): -ý (resp. soubor všech pádových koncovek všech tří rodů a obou čísel podle vzoru mladý)

Opravdu důsledný slovotvorný rozbor tímto samozřejmě nekončí: je třeba dobrat se základového slova kořenného; tímto postupem zároveň objasníme i významovou stránku daného slova a rovněž de facto provedeme i morfematický rozbor – k tomu viz níže. Takže pokračujeme dále ve slovotvorném rozboru dotazovaného slova:

II. předražen:
ZS: předražit
StZ: předraž-
F: -en(0) (přípona; nula v závorce říká, že součástí slovotvorby je i soubor koncovek, zde je nulová – ale např. v ženském rodě by v 1. pádě stálo -a, předražena)

III. předražit:
ZS: dražit
StZ: –dražit
F: pře- (předpona)

IV. dražit:
ZS: drahý
StZ: draž-
F: -i(t); formantem je tu určující (v  lingvistické terminologii: kmenotvorná) přípona sloves 4. třídy podle vzoru prosí; součástí formantu je infinitivní koncovka -t

V. drahý:
ZS: neexistuje (jsme totiž již u kořenného slova: slovo drahý bylo utvořeno přímo z kořene drah)
StZ: drah-
F: -ý (resp. soubor všech pádových koncovek všech tří rodů a obou čísel přídavného jména podle vzoru mladý)

Jak jsme předeslali, kromě rozboru slovotvorného, který jsme tu naznačili a jenž ukazuje dynamiku tvoření daného slova, existuje i rozbor morfematický, který studuje slovo jako již „hotovou“, statickou jednotku a zkoumá jeho morfémy. Morfémem se v základoškolské a středoškolské praxi rozumí ta část slova, která nese nějaký význam; ten může být věcný, nebo slovotvorný, nebo mluvnický (popř. kombinovaně slovotvorný a mluvnický u souboru koncovek – viz výše).
Např. u slova nemožný vidíme morfém ne s věcným významem „negace, opak“; mož s věcným významem „být schopen, dokázat, zvládnout“; n se slovotvorným významem „prostředek k utvoření přídavného jména“; ý s mluvnickým významem „1. pád jednotného čísla rodu mužského přídavných jmen tvrdých“.
Je ale jistě jasné, že pokud provedeme úplný rozbor slovotvorný (tj. až ke kořennému slovu), dobereme se postupně všech morfémů, čili provedli jsme – opakujeme – vlastně i rozbor morfematický. Neboť to, co se ve slovotvorbě nazývá formantem, se v morfematice nazývá předponou, příponou, souborem koncovek, zvratným se.

U dotazovaného slova by tedy morfematický rozbor vypadal takto:

předražený:
pře/draž/en/ý
pře-je předpona; –draž- je kořen (ve variantě se změkčenou souhláskou h→ž); –en je přípona; –ý je koncovka.

Co do věcného významu odkazuje toto přídavné jméno ke slovesu, z nějž je odvozeno: „učiněný příliš drahým, žádající cenu, jež neodpovídá hodnotě zboží ani poptávce a nabídce“.

Jiří Kostečka

Aktualizace z 24. 11. 2018: Viz též autorův článek K výuce tvoření slov na středních školách