Dotaz:
Chtěla bych Vás požádat o radu. Nemůžeme se s kolegyní shodnout na určení doplňku. Jedná se o tyto věty:
a) Choval se jako malé dítě. – Domnívala jsem se, že v tomto spojení je jako dítě doplňkem, kolegyně nabízí variantu příslovečného určení způsobu.
b) Bil se jako lev. Jednotka zaútočila jako jeden muž.
Paní L. J.

Odpověď ASČ:
Doplněk je větný člen, který má dvojí závislost: rozvíjí zároveň skladební podstatné jméno (nejčastěji podstatné jméno nebo zájmeno) a sloveso (popř. řidčeji i přídavné jméno, např. Získal DVD vydané jako bezplatná prémie). Rozvíjí-li doplněk přídavné jméno, pak je rozvíjené adjektivum dějové, odvozené od sloves; odborně se nazývá deverbativum.
Od příslovečného určení se tedy doplněk liší mj. tím, že rozvíjí nejen sloveso (nebo adjektivum), nýbrž zároveň i skladební substantivum.
Doplněk má blízko k přívlastku, ale zatímco přívlastek označuje vlastnost stálou, dlouhodobě platnou, doplněk vyjadřuje vlastnost skladebního substantiva existující v okamžiku probíhajícího děje a omezenou právě na tento děj, nikoli na děj jiný.

K dotazovaným větám:
1. Choval se jako malé dítě. Bil se jako lev. – Zde jde v obou případech (/jako/ dítě, /jako/ lev) o příslovečné určení způsobu (PUZp), a to vlastního způsobu, vyjádřené přirovnáním. (Dále existují PUZp míry, prostředku a zřetele.)
Rozpaky tu působí skutečnost, že spojka jako se velmi často vyskytuje jak u PUZp, tak u doplňku (Dk). Zde však existuje velmi prostá, a přitom v naprosté většině případů funkční pomůcka: je-li možné nahradit v dané větě spojku jako spojkou jakožto, popř. někdy i spojením ve formě / v podobě čeho, jde o doplněk: Jako tenista je skvělý, jako člověk je nesnesitelný. Nespolehlivost se u něj objevuje jako hlavní povahový rys. Nebo K. Čapek: V každé hmotě je obsaženo Absolutno jako vázaná energie. Vše podtržené jsou doplňky shodné.
2. Jednotka zaútočila jako jeden muž. – Zde jde o doplněk shodný (Dksh). Proč? Za prvé je naprosto zjevné, že jednotka a /jako/ muž tvoří skladební dvojici, stejně jako zaútočila a /jako/ muž; jde tedy o typicky doplňkovou dvojí závislost. Za druhé tato věta neříká, jakým způsobem jednotka zaútočila, nýbrž jakou měla v době útoku vlastnost: totiž soudržnost, jednotu, odhodlání. Zde substituce spojkou jakožto možná někomu nebude znít úplně česky, ale můžeme si pomoci i tím, že spojení jako jeden muž převedeme na přívlastek: srov. Jednolitá jednotka zaútočila, kdežto u dvou vět v bodě 1. toto možné není: dosaďme si za nevyjádřený podmět např. chlapec a dostaneme *Dětský / Dětinský chlapec se choval, *Lví chlapec se bil.
Podobně: Toto je DVD vydané jako bezplatná prémie → prémiové DVD – jde o doplněk shodný; Koupil jsem DVD vydané jako bezplatná prémie – jde o doplněk neshodný, neboť vydané je ve 4. pádě, ale prémie v 1. pádě.
Snad nejlépe vyplyne rozdíl mezi oběma typy se spojkou jako v tomto srovnání: Choval se jako blázen. (=PUZzp) x Jako / Jakožto šašek měl kouzelník Žito  na královském dvoře privilegia. (=Dksh)

Doplňků je samozřejmě daleko více typů než jen ten se spojkou jako. Přijde-li na tento větný člen další konkrétní dotaz, budeme se mu v naší poradně věnovat i v budoucnu. Je známo, že ve školské praxi činí značné potíže, a to nejen žákům, ale pohříchu i učitelům.

PhDr. Jiří Kostečka, Ph.D.
ASČ
www.ascestinaru.cz