Dotaz:
Zajímalo by mne, zda je správně gramaticky a významově fráze nabitý vědomostmi.
Na diskusních fórech jsem se setkal s myšlenkou, že je to nesmysl, že člověk fakticky nemůže být
„nabouchaný“ vědomostmi až po okraj.
Pan J. S.
Odpověď ASČ:
V prvé řadě je třeba zdůraznit, že v tomto dotazu se primárně nejedná o stálý pravopisný problém nabit(ý) čím (ve smyslu „plný čeho“, viz SSČ: nabitá peněženka) versus nabýt co/čeho (ve smyslu „získat co“). Neškodí jej ale připomenout, protože uživatelům naší mateřštiny tenhle rozdíl opravdu činí dlouhodobě potíže.
Spojení nabitý vědomostmi – jak ukazuje i Český národní korpus (viz V neděli děvčata odjíždějí do svých obcí nabité novými vědomostmi a energií , « vysvětluje Liana Janáčková) – není vyloučené; dodejme jen, že věta citovaná Korpusem obsahuje mluvnickou chybu ve shodě doplňku se svým řídícím podstatným jménem (správně: děvčata odjíždějí nabitá/nabita…).
Nyní k samotné věci: Dotazovaný případ nabitý vědomostmi je metafora. Podle mého názoru jde o stejný údajný (!) nesmysl, jako když někdo řekne Ten chlap letí jako blázen – a někdo mu pak na diskusním fóru vyčte, že člověk přece sám o sobě neumí létat…
Závěr:
Spojení nabit(ý) vědomostmi je naprosto v pořádku jak po stránce pravopisné, tak významové. Jde o plně funkční a srozumitelné obrazné pojmenování. Hledat čistou formální logiku v jazykových metaforách není možné. Důležité je to, zda drtivá většina uživatelů daného jazyka metafoře rozumí. A to je – soudím – právě tento případ.
PhDr. Jiří Kostečka, Ph.D.
Nejsem odborně vzdělán v českém jazyce, ale jazykový cit mi říká, že sloveso dobýt stejně jako nabýt by se mělo správně pojit s genitivem, a nikoliv s akuzativem. V minulém a přítomném čase zní spojení s akuzativem ještě přijatelně, dobyl/dobývá hrad, nabyl/nabývá peníze, ale ve futuru to už nejde, musíte říct vojsko dobude hradu, obchodník nabude peněz. Dobude hrad a nabude peníze je dost otřesné. Pak mají lidé tendenci psát paskvily jako dobyje hrad nebo nabyje majetek. Vím, že je užité slovní spojení archaické, ale pak by se mělo užívat jiného slovesa, třeba zmocnit se něčeho/získat něco. Pokud se ve futuru používá sloveso dobýt/nabýt, mělo by se užívat spojení správné, tedy s genitivem, jakkoliv zastarale může znít. Děkuji předem za případné odborné vysvětlení. S pozdravem Dr. Mgr. Ivo Nentwich, PhD.
Ad přispěvatel Ivo:
Jazyk se, jak známo, vyvíjí a mění, byť relativně pomalu, což je dobře – jinak bychom se nedomluvili se svými prarodiči. Nejstabilnější je jádro slovní zásoby, dosti odolné je – u flexivních jazyků – tvoření tvarů (skloňování, časování); syntax se mění rovněž relativně pomalu. Nejrychleji podléhá změnám slovní zásoba mimo jádro, povětšině vlivem jiných jazyků (dnes samozřejmě ponejvíce angličtiny).
Přispěvatelem Ivem zmiňovaný jev ústupu některých genitivů pod tlakem akuzativu je proces, který je ovšem poměrně rychlý – zachytil jsem ho sám během svého života, což je na jazyk krátká doba. V mém dětství i mládí (60.-70. léta) byly genitivy typu „dobýt města“, „nabýt vědomostí“ zcela převažující. Dnes jsou (viz Slovník spisovné češtiny) spisovné obě vazby, jak genitivní, tak akuzativní. V Českém národním korpusu, jenž zachycuje živý úzus, jednoznačně převažuje vazba akuzativní. Pan Ivo nemá tak docela pravdu v tom, že by futurum vyžadovalo naléhavě genitiv: v jeho příkladech snad ano, ale ve spojeních jako „dobudeme strategické body“ by málokdo řekl či napsal „dobudeme strategických bodů“.
O ústupu genitivu ve prospěch akuzativu svědčí i současné poměry ve vazbách s původním genitivem záporovým („není jediné pravdy“ – dnes zcela běžně „není jediná pravda“) a odlukovým („ubylo vody“ – dnes opět běžně „ubyla voda“).
Lítost dříve narozených uživatelů naší mateřštiny nad změnami stavu, na nějž byli odmala zvyklí, je pochopitelná. Moje babička (ročník 1911) odmítla číst nadále noviny, když v nich poprvé našla „sirup“ s měkkým „i“, a dodržovala své předsevzetí s obdivuhodnou důsledností. Totiž do té doby, než jsem jí jako čerstvě diplomovaný bohemista přinesl ukázky z Lumíra z 80. let 19. století a zeptal se jí: Chtěla bys už i za svého mládí mluvit takhle? Nerada, leč uznala, že jazykový vývoj opravdu nelze zastavit. (Pak ji ovšem ještě dorazil „prezident“, „diskuze“ a „renezance“…)
Dodám ještě, že podobně rychlým vývojem v oblasti tvarosloví prošel průnik singulárové koncovky 3. os. přít. času do 3. os. mn. č. přít. času (typ „oni sází/střílí…“); bouřlivé je i přecházení sloves 2. třídy podle vzoru „tisknout“ ke vzoru „minout“ („on táhl“, nebo „táhnul“?) či přecházení substantiv podle vzoru „kost“ ke vzoru „píseň“ („trati/tratě“, „ve zdech/zdích“ aj. aj.).
ZÁVĚR (z ohledu na omezený prostor této rubriky poněkud zjednodušující):
Jazykovědci jsou ve své většině značně konzervativní komunita, ale nemohou přehlížet, že jazyk, tento živý nástroj myšlení a dorozumění, se vyvíjí a mění. A musejí respektovat situaci, kdy se nový jev prosadí do té míry, že ho již je nutno vzít na vědomí a posvětit jeho začlenění do spisovného jazyka – samozřejmě za předpokladu, že nejde o jev v daném jazyce zcela nesystémový.
Moc děkuji, pane doktore Kostečko, za odborné vysvětlení. S pozdravem Ivo Nentwich
Dobrý den,
myslela jsem, že to chápu, ale u této věty si nejsem jistá. Poradíte,prosím?
„Dozvíte se, jak pokračovat dál, abyste nabyté – nabité informace zavedli do praxe.“
Děkuju!
„…nabyté informace…“ jako získané informace
Viz https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=nab%C3%BDt
Sloveso „dobít“ nelze v dotazovaném kontextu užít: dobíjíme si – hovorově řečeno i psáno – baterky. Těžko si v tomto případě představit, že by se jednalo o metaforu, tj. že by někdo již měl nějaké zkušenosti a jel si je „dobít“, tedy doplnit.
Souhlasím s tazatelkou, že náležitý pravopis je tento: „Jela si dobýt zkušenosti a vrátila se nabitá vědomostmi.“ Zde je metafora „nabitý vědomostmi“ plně srozumitelná.
Musím připustit, že jazyk je jev složitý, ovšem jazykovědci za jeho složitost nemohou. Navíc je jazyk hravý a ani potenciální nositel Nobelovy ceny za lingvistiku nemůže, ba nesmí předepisovat, jak si uživatel s mateřštinou smí či nesmí hrát.
Na druhou stranu: S čím jednoznačně nesouhlasím, je spojení „vrátila se nabytá vědomostmi“. To je zcela nečeské spojení, chybné syntakticky: lze něco/něčeho nabýt, nikoli „vrátit se nabyt/nabytý, nabyta/nabytá, nabyti/nabití atd. něčím“.
Dobrý den. Dovolím se připojit k dotazu. Jsme s dcerou ve při, co je správně.
Dcera: Jela si dobít zkušenosti a vrátila se nabytá vědomostmi.
Já: Jela si dobýt zkušenosti a vrátila se nabitá vědomostmi.
Moje vysvětlení je, že jedu získat (nabýt) zkušenosti a vracím se nabitá (metafora). Dcera vysvětlení nemá, ale prý je to tak správně dle jejich profesorky češtiny. Je možné oboje?
Děkuji za odpověď, Šárka
Máte pravdu vy, viz předchozí odpovědi.