Dotaz:
Jak se u sloves dokonavých rozliší čas přítomný od budoucího, např.: vyřeší, ušetří apod.? Jak to vysvětlit dětem při určování mluvnických kategorií u sloves?
Paní A. E.
Odpověď ASČ:
Dotazy na vztah slovesného vidu a času se v naší poradně dosti opakují, proto odpovídáme přímo na našem webu:
U dokonavých sloves vyjadřuje přítomný tvar ve většině případů děj budoucí. Toto by rodilý Čech i v již dost raném věku měl cítit: Ušetřím si / Našetřím si na kolo je jasně děj odkazující do budoucnosti. Naproti tomu Šetřím si na kolo je děj chápaný v češtině jako přítomný, byť trvající delší dobu.
Přítomné tvary sloves nedokonavých se tvaroslovně určují jako přítomný čas.
U přítomných tvarů sloves dokonavých je situace poněkud komplikovanější. Ve školské praxi i v některých mluvnicích se tyto tvary určují jako čas budoucí, avšak ne všichni specialisté s takovým pojetím souhlasí. Poukazují totiž na to, že jde o jediný případ mezi tvaroslovnými kategoriemi, kdy by o její hodnotě rozhodoval význam, nikoli forma. Navíc v některých případech přítomný tvar dokonavých sloves význam budoucího děje nemá – srov. Jakmile se ocitne zvíře v nebezpečí, objevuje se u něj ochranné zbarvení; Karel vykouří denně deset cigaret.
Opět až na výjimky platí i opačně toto: Utvořím-li od nějakého slovesa přítomný tvar a ten má význam děje budoucího, jde o sloveso dokonavé; má-li význam děje přítomného, jde o sloveso nedokonavé.
Problém ve školské výuce bývá, aby dítě pochopilo, jaký je rozdíl – opakujeme – mezi přítomným tvarem a přítomným / budoucím dějem. Přítomný tvar např. sloves nést, přinést, odnést je vždy stejný, tj. má v 1. osobě jednotného čísla koncovku -u, ve 2. osobě -eš atd. (nesu, přinesu, odnesu / neseš, přineseš, odneseš); v prvním případě (nesu) jde o přítomný čas (sloveso nést je nedokonavé), ve druhých dvou (přinesu, odnesu) o budoucí děj, resp. podle některých mluvnic o budoucí čas (slovesa přinést, odnést jsou dokonavá). Podobně koupím – budoucí děj / budoucí čas (sloveso koupit je dokonavé), ale kupuji – přítomný čas (sloveso kupovat je nedokonavé).
Poradna ASČ děkuje doc. Robertu Adamovi, Ph.D., za věcné i terminologické upozornění k výše uvedenému problému s přítomnými tvary dokonavých sloves.
PhDr. Jiří Kostečka, Ph.D.
Jak se skloňuje příjmení Ledínský v množném pádu
Slovník spisovné češtiny uvádí sloveso „soustředit se“ jako dokonavé. Jeho přítomný tvar „soustředím se“ by podle tohoto pojetí měl tedy význam děje budoucího, proto z tohoto hlediska by tvar „budeme se soustředit“ byl ne zcela náležitý.
Ovšem pozor: Internetová jazyková příručka, jež je stejně jako SSČ považována za příručku normativní, uvádí doslova toto (viz https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=soust%C5%99edit+se):
„Hráč se bude soustředit pouze na tenis. Budeme hrát pořád stejně a soustředíme se víc na koncovku. – poznámky k heslu: Slovníky u tohoto slovesa uvádějí, že je dokonavé, jeho užití i jako slovesa nedokonavého je přijatelné.“
Podle stanoviska IJP je tedy budoucí čas slovesa „soustředit se“ vytvořený pomocným slovesem „budu, budeš atd. + infinitivem plnovýznamového slovesa“, tedy „budu se soustředit“, náležitý.
Tato problematika souvisí s tzv. obouvidovostí: některá česká slovesa (není jich mnoho) skutečně mají stejnou podobu pro vid dokonavý i nedokonavý, např. „obětovat, věnovat, stanovit, stačit, absolvovat“ aj.
Podrobněji pojednává o této problematice Česká mluvnice autorů B. Havránka – A. Jedličky, kterou tímto doporučuji zájemcům.
Dodám jen, že u těchto sloves se často tvoří budoucí čas složený („bude se hodit, budeš absolvovat“), ale kupodivu u tvarů minulého času cítíme častěji význam dokonavý („informoval, daroval, pravil“).
Odpověď paní A. Hladké z České televize je tedy nepřesná. Bylo by dobré, aby si profesionální žurnalisté na podobné „zrychlené“ soudy o češtině dávali pozor. Koneckonců jsou (nebo by měli být) profesionální uživatelé českého jazyka a existence normativních příruček by jim neměla být neznámá.
Dobrý den,
na ČT2 probíhá výuka školáků. Trochu to sleduji, protože mám vnuka ve 2.třídě a zajímá mne, jak výuka probíhá. Dnes jsem se tam setkal s tvarem budoucího času slovesa soustředit se „budeme se soustředit“. Konverzace mezi mnou a ČT je níže. Protože nejsem češtinář a k tomu trochu staršího „data vydání“, o pravidlech českého pravopisu toho už moc nevím. Ale slovesný vid (dokonavost a nedokonavost sloves) mi ještě něco říká.
Má paní Adriana Hladká z Diváckého centra České televize pravdu? Já o tom přesvědčený nejsem, proto Vás prosím o vysvětlení.
Děkuji.
Vážený pane Čeřovský,
„soustředíme se“ je čas přítomný, „budeme se soutředit“ je čas budoucí. Sloveso „budeme“ vždy vyjadřovalo čas budoucí.
Děkujeme za Váš zájem o vysílání České televize.
S pozdravem
Adriana Hladká
Divácké centrum
Česká televize
Kavčí hory
140 70 Praha 4
T: +420 2 6113 6113
info@ceskatelevize.cz
http://www.ceskatelevize.cz
________________________________________
From: Karel Čeřovský
Sent: 27.03.2020 10:08:42
To: crmwww@ceskatelevize.cz
Cc:
Subject: Připomínka k pořadu: UčíTelka
Připomínka k pořadu: UčíTelka
http://www.ceskatelevize.cz/porady/13394657013-ucitelka/napiste/
————————————————–
Odesláno: 27.03.2020 10:08:41
Jméno: Karel Čeřovský
E-mail: karel@cerovsky.cz
————————————————–
Předmět: vyjadřování budoucího času
Dobrý den, můžete mi vysvětlit, proč paní učitelka používá v hovoru se žáky budoucí čas ve tvaru „budeme se soustředit“ místo – snad ještě platného tvaru – „soustředíme se“? Konkrétně dnes, 27.3.2020, před desátou hodinou.
Je tento tvar podle nejnovějších pravidel českého pravopisu správný? Je slyšet i v rozhlase. Tato tvorba budoucího času v českém jazyce mi připomíná tvorbu budoucího času v němčině. A „tahá za uši“.
Nejsem nejmladší, český jazyk jsem se učil před šedesáti lety, tak jsem možná něco v posledních letech ve vývoji českého jazyka propásl 🙂
Děkuji.