Dotaz:
Rád bych se zeptal na přívlastky těsné a volné. Prakticky ve všech příkladech, které se dají běžně najít, se používají jen přívlastky, které využívají přídavných jmen odvozených od sloves (navštěvující, hraný atd.). V materiálech Masarykovy univerzity je dokonce přímo zmíněno, že přívlastek těsný a volný má smysl řešit jen u shodného přívlastku. Viz zde.
Je tomu ale skutečně tak? První část mého dotazu je asi jasnější, lze myslím použít i jiná přídavná jména:
a) Tyto památky, staré již stovky let, jsou právě opravovány.
b) Začínající zpěváci, často velice ambiciózní, chtějí prorazit v showbyznysu.
Co ale např. spojení Dával to na exponovaná místa, obvykle nahoře; či Různé památky, nejen v Praze, jsou navštěvovány turisty: Nejedná se o volné přívlastky neshodné? Nebo to má člověk vnímat jako elipsu, kdy chybí třeba slova situovaná a nacházející se? Případně jako konstrukci inklinující k vsuvce?
Pan M. M.

Odpověď ASČ:
Přesná citace z uvedeného zdroje Masarykovy univerzity zní takto: „Rozhodovat, zda je přívlastek volný, nebo těsný, má smysl u rozvitého přívlastku shodného, který stojí za jménem.“ Tato formulace skutečně implicite naznačuje, že rozhodovat, zda jde v daném spojení o přívlastek volný, nebo těsný, nemá smysl u přívlastku neshodného. Pokud je to tak myšleno, je takové pojetí velmi sporné. Ano, na jedné straně přívlastek neshodný bývá běžně těsný, např. Viděl jsem auto svého otce; Měl problémy se sluchem. Ovšem podobné konstrukce lze leckdy formulovat i volně, např. Měl zdravotní problémy, zejména se sluchem; Firma už nemůže přežívat tímto způsobem, tedy bez základního kapitálu, jen díky půjčkám. Přívlastky neshodnými volnými by zde byla substantiva /se/ sluchem a /bez/ kapitálu, /díky/ půjčkám, závisející na substantivech problémy a způsobem. A pozor: v těchto případech nejde o výraz z věty vytčený, jak je tomu např. ve větě Válet se u vody, to je jeho.
Je zajímavé, jak se postavit k podobné větě, jen s jiným slovosledem, např. Tímto způsobem – tedy bez základního kapitálu, jen díky půjčkám – firma již přežívat nemůže. Zde by šlo patrně o vsuvku. Vsuvky sice nejsou syntakticky zapojeny do větné struktury, nicméně uvnitř mnoha vsuvek lze nalézt skladební dvojice, zde základního – kapitálu: budeme základního určovat jako přívlastek shodný? (Ale jedná se zde vůbec nutně o vsuvku, nikoli opět o přívlastek neshodný? Stačilo by přece zaměnit pomlčky za čárky a pojetí vsuvky už není neotřesitelné.)
Dále: Nelze souhlasit s tím, že jediným typem přívlastku těsného či volného je přívlastek využívající přídavná jména odvozená od slovesných příčestí –  a zdůrazněme, že v zmíněném materiálu Masarykovy univerzity taky nic takového nestojí. Sám tazatel správně uvádí příklady a), b) na přívlastek volný, někdy označovaný též jako nedefinující nebo vypustitelný; dodám příklad na přívlastek těsný: Knihy starší sta let nepůjčuje knihovna prezenčně. Takovou větu budeme psát rozhodně bez čárek, rozvitý přívlastek starší (sta let) je jednoznačně těsný, někdy též označovaný jako definující nebo nevypustitelný.
Konečně ke spojením Dával to na exponovaná místa, obvykle nahoře; Různé památky, nejen v Praze, jsou navštěvovány turisty: V první větě jde o přístavkový vztah mezi výrazy exponovaná místa a obvykle nahoře. Ve druhé větě jde o podobný jev, jaký uvádím výše: výraz /nejen/ v Praze lze interpretovat jednak jako volný přívlastek neshodný, jednak jako vsuvku. O výpustku (elipsu) podle mého názoru nejde.

Dodám ještě, že odborné příručky se v hodnocení podobně složitých jevů dosti často liší. Asociace češtinářů by ocenila vyjádření některého vrcholového bohemistického pracoviště.

PhDr. Jiří Kostečka, Ph.D.