Dotaz:
Ráda bych se zeptala na původ slova „půda“ v domě. Proč se půdě říká půda, když je v domě nahoře? Příbuzní z Moravy říkají na hůře, to mi dává smysl, ale půda mi nedá spát.
Paní A. Ch.

Odpověď ASČ:
Na tento zajímavý dotaz existuje překvapivě jednoduchá odpověď (ovšem pouze pro lingvistu, takže děkujeme za podnět, který možná zaujme další uživatele naší mateřštiny).
Podle etymologických slovníků je sice slovo půda – jak tazatelka správně předpokládá – příbuzné s předložkou pod, ale naši předkové ho vztáhli k prostoru pod střechou. I v řadě jiných slov má předložka, resp. předpona pod- význam zhruba „o stupeň nižší“ – podvelitel, podzim, podhřib.
Existuje řada dokladů jak v češtině, tak v jiných slovanských jazycích, že kořen pod skutečně souvisí se spodními prostorami (rodná/zemědělská půda), ukrajinské pid – podlaha. Kořen je dokonce indoevropský, tam v podobě ped (srovnejme s latinským pes – pedis, noha, či s řeckým pedon, země).
Otázka možné souvislosti slova půda s německým der Boden (půda, zem, dno) naopak zcela bezpečně vyřešena není a je dosti komplikovaná. Spíše však jde o náhodnou zvukovou shodu s následnými přesuny významu.

Jiří Kostečka
ASČ