Dotaz:
Podle jakého vzoru se skloňuje slovo lety (/před/ dvěma lety)?
Je to léto /bez/ léta, jako město /bez/ města, anebo rok /bez/ roku, jako hrad /bez/ hradu?
Odpověď ASČ:
A) Slovo léto se skloňuje podle vzoru „město“; úskalí může spočívat ve střídání (krácení) samohlásky uvnitř slovního základu, popř. v dubletních tvarech: 6. pád j. č. (o) létu/létě, 2. pád mn. č. (bez) let, 3. pád mn. čísla (k) létům/letům, 6. pád mn. č. (o) létech/letech, 7. pád mn. č. (s/před) léty/lety.
B) Slovo rok se skloňuje podle vzoru „hrad“; problémy mohou nastat opět v dubletních tvarech: 2. pád j. č. (bez) roku / (do) roka, 6. pád j. č. (v) roku/roce.
Dotaz však zřejmě nesměřoval k tomu, jak se skloňují daná slova, ale k tomu, zda v uvedeném spojení použít pojmenování rok, či léto. Nuže:
Pojmenování léto označuje jednak roční období mezi jarem a podzimem (v létě jsou žně), jednak – zpravidla v množném čísle – dobu, období (žil mnoho let na vesnici; v padesátých letech 19. stol.).
Závěr:
V daném spojení lze užít obou pojmenování, tj. před dvěma lety i před dvěma roky bez zjevného významového rozdílu. Možná je i varianta před dvěma léty.
Ivana Pavlišová
Dobrý den,
Mohu mít dotaz? Jaký je význam jména Kumandžas?
Pochází z turečtiny? Řečtiny? Arabštiny? Hebrejštiny? Aramejštiny? Kurdštiny? Perštiny?
Kumand by snad mohlo být v turečtině odvozeno od základu komand – ovládat, přikazovat. Saz potom nástroj, prostředek. Nebo snad z perštiny hudební nástroj. Snad ze staré turečtiny i bažinu. Ses snad hlas, zvuk, mluvit, volat.
Mohlo by to tedy znamenat něco jako ovladač, hrát na hudební nástroj? Nebo něco jako komandovat, vydávat příkazy, zpívat? Nějakou “bludičku”, která navádí někoho do bažin? Něco jako mýtickou Sirénu?
Děkuji.
S pozdravem,
Adam Novák
Ad pan A. N.
Jak Asociace češtinářů deklarovala, jsme profesní sdružení zaměřené na bohemistiku s důrazem na výuku českého jazyka, slohu a literatury (české i světové) na základních a středních školách.
Poradna ASČ sice zodpovídá i dotazy, které nesouvisejí přímo se školskou výukou češtiny (včetně dotazů etymologických), ale takto specifický dotaz patří do rukou odborníků na orientalistiku, resp. lingvistiku zaměřenou na orientální jazyky. Doporučujeme tedy tazateli obrátit se na Orientální ústav akademie věd České republiky.
Rozumím tomu, že lze uvést např. oproti minulým „letům“, ve smyslu „rokům“. Ale je to poněkud zavádějící ve smyslu slova „létat“. Co s tím? Díky, AV
Ad pan A. Vít:
Takových zdánlivých kolizí jsou v jazycích stovky. Neumím si představit kontext, v němž by mohlo dojít k nedorozumění v důsledku homonymního tvaru „letům“=rokům a „letům“=pohyb vzdušným prostorem. Jistě lze vymyslet věty jako „Oproti minulým letům jsou letošní vydařenější“, ale komunikace neprobíhá v izolovaných výpovědích, nýbrž ve zcela určité komunikační situaci; v našem případě její jazykový nebo i mimojazykový kontext o smyslu sdělení rozhodne zcela jednoznačně.
Abych byl úplně upřímný, dohledal jsem ve svém archivu výstřižek z tohoto novinového textu:
«„Útok chce přinutit náš lid, aby se vzdal, aby svinul svou vlajku, opustil Jeruzalém a zastavil výstavbu. Ví, že se nikdy nevzdáme teroru.“ Izraelský ministr veřejné bezpečnosti dále řekl: „Budeme muset přehodnotit celý náš závazek k mírovému procesu.“»
Nemusím snad podotýkat, že mně jde o nikoli politické, nýbrž striktně lingvistické souvislosti. Překladatel tohoto článku do češtiny si zjevně neuvědomil, že věta „Ví, že se nikdy nevzdáme teroru“ je dvojznačná v důsledku skutečnosti, že podstatná jména podle vzoru „hrad“ mají koncovku 2. a 3. pádu jednotného čísla stejnou, totiž „-u“. Neboli danou větu lze ryze jazykově interpretovat jako „nevzdáme se koho čeho – teroru“ stejně jako “nevzdáme se komu čemu – teroru“. Zde pak nastupuje při interpretaci výroku mimojazykový kontext.
Trvám však na tom, že takových případů je v běžné komunikaci naprosté minimum. A pokud jde o komunikaci neběžnou a specifickou, např. právě diplomatickou, související tlumočnicko-překladatelskou aj., musí si aktéři dávat dvojnásobný pozor na možný jazykový blundr.
Dobrý den,
můj syn se připravuje na přijímací zkoušky na osmileté gymnázium a při studiu jsme narazili na několikanásobný přísudek.
Vzhledem k tomu, že literatura se velmi různí v názorech na několikanásobný přísudek a související rozlišení věty jednoduché od souvětí,
jsem vás chtěla požádat o ujasnění této problematiky.
Prosím o posouzení následujících vět/souvětí.
Chlapec vykřikl a rozběhl se. Přísudek je několikanásobný, pokud je nerozvitý a tudíž označuji jako větu jednoduchou.
Lev zoufale řval a bránil se ze všech sil. Zde je přísudek rozvitý a tudíž označuji jako souvětí. (Převzato ze: Standardy český jazyk a literatura.)
Děkuji velmi za objasnění situace, případně za odkaz na zdroj, který můžeme považovat jako závazný.