Dotaz:
Posílám titulek článku: NOVOROČNÍ PŘEDSEVZETÍ? TŘI Z DESETI ČECHŮ UŽ TA SVÁ VZDALY
A jak pravopis příčestí odůvodnila redakce Deníku? Tři se skloňuje podle vzoru kost, tj podmět je rodu ženského. Nějak nám to nesedí. Můžete prosím sdělit svoje stanovisko?
Paní L. Ch.

Odpověď ASČ:
Děkujeme za zajímavý dotaz, který se často objevuje i při výuce. Tento jev explicitně neřeší ani Pravidla českého pravopisu, ani online Internetová jazyková příručka či jiné běžně užívané příručky.
Jedná se však o známý a v bohemistice již dříve hojně diskutovaný rozpor mezi obsahem a formou: ve větě Tři Češi to vzdali je číslovka tři přívlastkem; naproti tomu ve větě Tři z Čechů to vzdali se stává řídícím větným členem. (Podobným jevem je rozpor tři Češi x pět Čechů.) – Pro bohemisty: Velmi podrobně tuto problematiku řeší Šmilauerova Novočeská skladba.

Při řešení dotazu může i laik postupovat metodou transformace výchozí věty do trpného rodu (s mírnou úpravou slovní zásoby) : Tři z deseti mužů byli přemoženi. Je pravopisně analogická s větou dotazovanou a ukazuje jasně, že výslovnost přísudkového příčestí trpného přemoženi se ve spojeních typu tři z mužů řídí podle rodu podstatného jména, nikoli podle rodu číslovky. Z téhož důvodu píšeme i v příčestí činném byli měkké -i.  Není tedy nejmenšího důvodu argumentovat při zdůvodnění shody přísudku s podmětem ženským rodem číslovky, v dotazovaném případě tři: číslovka zde totiž o shodě vůbec nerozhoduje.

Vzhledem k tomu, že s daným jevem se podle našich zkušeností potýkají nejen novináři, ale někdy i češtináři, požádali jsme o stanovisko lingvistu doc. Josefa Štěpána, CSc. Ten názor poradny ASČ k psaní i/y v daném typu plně podpořil.
Cituji z jeho odpovědi:
«Při pravopisu příčestí ve větě nerozhoduje to, že číslovka tři se skloňuje podle vzoru kost a že je tedy tvaroslovně rodu ženského, nýbrž to, že příčestí se ve větě musí skladebně shodovat s celým spojením tři z deseti Čechů, které vedle základní číslovky v prvním pádu tři má ještě předložkový výraz nepřímého pádu z deseti Čechů. Po obsahové stránce je důležité, že podmět je vlastně vyjádřen výrazem podílnosti nebo počitatelnosti, zde „počítaným pádem“, tedy podstatným jménem Čech, které je rodu mužského životného, a proto při shodě v příčestí není -y, ale -i a věta správně zní Tři z deseti Čechů už ta svá (novoroční předsevzetí) vzdali. Otázkou vztahu obsahu a formy u číslovek se podrobně zabývá F. Kopečný ve své knize Základy české skladby, Praha: SPN 1958, s. 157n., 187.»
– Tolik J. Štěpán.

Dodám snad jen, že v současné době se na školských webech hojně diskutuje o profesionalitě českých novinářů. Jde tam především o obsah článků a novinářskou etiku, ale profesionální uživatel mateřského jazyka, jímž novinář nesporně je, by si měl podobné přehmaty hlídat – resp. seriózní periodika by měla mít fungujícího jazykového korektora.
Ano, i novinář může udělat pravopisnou chybu (i když takovouhle a v titulku článku, nikoli v patnáctém komentáři k němu v internetové diskusi… ale prosím). Že ovšem na přímý dotaz a upozornění, že něco nemusí být v pořádku, podá nesmyslné zdůvodnění a pravopis si neověří, je s podivem.

PhDr. Jiří Kostečka, Ph.D.
ASČ