V poslední době dorazily do Poradny ASČ dva velmi podobné dotazy na psaní komplikovaných složených číslovek. V první chvíli vypadaly některé spíše jako recese, ale usoudili jsme, že tazatelky skutečně potřebují znát příslušná pravidla pro svoji praxi a že zodpovězení jejich dotazů snad pomůže i těm uživatelům naší mateřštiny, kteří se s tzv. velkými čísly setkávají profesně.

První dotaz jsem konzultoval s Ústavem pro jazyk český AV ČR, druhý jsem zodpověděl analogicky k onomu prvnímu.

Dotazy 1:
a) Jak se prosím správně slovně napíše 23m žebřík? Pokud měří 8 m, je to snad správně osmimetrový žebřík, ale takhle by to bylo dvacetitřímetrový žebřík nebo dvaceti třímetrový žebřík?
b) A např. 256členná komora by se správně četlo a psalo dvě stě padesáti šestičlenná komora?
Paní L. K.

Odpovědi ASČ po konzultaci s ÚJČ AV ČR:
Ad a) Dotazovaná spojení s číselným výrazem ve funkci přídavného jména jsou jednoslovná. Píšeme tedy takto: čtyřicetidvouletý muž (samozřejmě vedle dvaačtyřicetiletý), stodvacetinásobný zisk, dvacetitřímetrový žebřík.

Toto pojetí lze nalézt mj. v normativní Internetové jazykové příručce na tomto odkazu, cituji: „42letý (= čtyřicetidvouletý i dvaačtyřicetiletý) muž, 27denní (= dvacetisedmidenní i sedmadvacetidenní cesta)“. Stejně tak se za jedno slovo považují nesklonné číslovky násobné, takže píšeme např. 250krát, slovy dvěstěpadesátkrát. Podobně je tomu u sklonné adjektivní číslovky typu dvacetinásobný, dvacetipětinásobný.
Stejné pojetí zastává akademická Mluvnice češtiny 2 (1986), když uvádí příklady dvacetdvakrát, dvěstědvacetpětkrát/dvěstěpětadvacetkrát, a též zmíněné stodvacetinásobný (str. 121).

Ad b) Vždy je možné a správné vyskloňovat všechny části složené číslovky. Zde tedy je náležitý tvar dvousetpadesátičlenná komora (bez dvoustépadesátičlenné komory).
Pozn.: Publikace Čeština – řeč a jazyk (2000) praví, že zpravidla se skloňují všechny části kombinovaných (tj. složených, víceslovných) číslovkových výrazů, např. bez tisíce pěti set padesáti osmi korun, avšak „především u číslovek pojmenovávajících vyšší počet se skloňují desítky a jednotky, např. bez tisíc pět set padesáti osmi korun apod.“ (str. 218) Jestli je tomu stejně u číslovek řadových či násobných, jsem v odborné literatuře nedohledal. Pokud ano, připouštějí se i tvary dvěstěpadesátičlenná, dvěstěpadesátišestičlenná, popř. tisícdvěstěpadesátišestičlenná (kolonie tučňáků).

Dotazy 2:
a) Napište mi prosím, jak se správně řekne tohle: Objem musí být 300 000krát zvětšen – je to zvětšen třistatisíckrát nebo třísettisíckrát?
b) A v případě, že by se jednalo o zvětšení 356 287krát – bylo by to zvětšení třistapadesátšesttisícdvěstěosmdesátsedmkrát?
c) A pokud se nějakých závodů zúčastní tisíce běžců a některý skončí na místě 237 496, řekne se to skončil na dvěstětisícímtřicátémsedmém místě?
Paní J. H.

Odpovědi ASČ:
Tyto číselné rébusy jsou už přece jen trochu kuriózní, ale pokusme se o analogii s odpověďmi na dotazy 1:
Ad a) Náležité je třistatisíckrát; jednak se píše vše dohromady jako jedno slovo, jednak u číslovek násobných utvořených pomocí krát nestojí číslovka ve 2. pádě: srov. pětkrát (na rozdíl od typu třídenní). Zde se opírám mj. o Příruční mluvnici češtiny (2000), kde na str. 305 stojí v odstavci pojednávajícím o číslovkách násobných tato podoba složené číslovky: pětsetdvacetkrát.

Ad b) Psaní bez mezer vypadá sice bizarně, ale tazatelka postupovala v souladu s uvedenými pravidly: psali bychom tedy třistapadesátšesttisícdvěstěosmdesátsedmkrát.

Ad c) Pokud by skutečně nějaký sportovní statistik cítil potřebu napsat číslovku 237 496 slovy jako číslovku řadovou, pak by měla její podoba vypadat takto: na dvoustém třicátém sedmém tisícím čtyřstém devadesátém šestém místě. Přiznám se, že si nejsem jist, zda je přípustná varianta na dvě stě třicet sedm tisíc čtyři sta devadesátém šestém místě. (Viz poznámka k dotazu 1b.)

Je třeba zdůraznit, že jako jedno slovo (čili dohromady, bez mezer) se píší ta spojení, v nichž se číselný výraz pojí s nějakým dalším výrazem adjektivního charakteru (-metrový, -členný, -letý, -úrovňový…) a též, jak bylo řečeno, číslovky násobné s krát a násobný. Jestliže však číslovka řadová v takovém spojení nestojí a následuje za ní „pouze“ počítaný objekt, píší se jednotlivé části takové číslovky zvlášť, např.: Tisící devítistý osmdesátý čtvrtý závodník odstartoval v pravé poledne a po statečném výkonu skončil na dvacátém třetím místě.

Protože Poradna ASČ chce plnit nejen funkci informativní, ale i jazykově osvětovou, rozšíříme zodpovězení dotazovaných případů i o některé další jevy spojené s číslovkami, které podle zkušeností činí uživatelům naší mateřštiny též potíže.
Pokud se číslovka pojí s následujícím počítaným jménem (žebřík) nebo značkou (např. km, %, l), záleží na tom, zda autor má na mysli číslovku vyjadřující přídavné jméno, či nikoli. V prvním případě píšeme číslici s počítaným jménem či značkou dohromady: již zmíněný 8m žebřík čteme jako osmimetrový žebřík, 3% roztok čteme jako tříprocentní roztok (tak to ovšem lze též napsat, tj. slovy). Pozor! Naprosto chybné je psaní *12-ti procentní roztok, *8-mi metrový val. (Jiné je n-tý: to je správně.)
Pokud však číslovka nevyjadřuje přídavné jméno, dělá se mezi číslicí a počítaným jménem či značkou pro jméno mezera (vyjma úhlový stupeň a některé další značky): 8 m vysoký žebřík čteme i píšeme slovy jako osm metrů vysoký žebřík; pohybovali se rychlostí 25 km/h čteme i píšeme slovy jako pohybovali se rychlostí dvacet pět kilometrů v hodině; roztok obsahuje 3 % soli čteme i píšeme slovy jako roztok obsahuje tři procenta soli.

PhDr. Jiří Kostečka, Ph.D.