Dotaz:

Dnes jsem na portálu Novinky.cz četl článek pana Klause ml., kde napsal tuto větu: Země zažila jedna z nejdelších veder a such. S manželkou máme diskuzi o správnosti množného čísla sucho. Co na tvar such říkáte vy?
Pan J. D.

Odpověď ASČ:

Čeština je jazyk mluvnicky opravdu složitý, takže odpověď zde není úplně snadná.
Jde o případ, kdy podstatné jméno je v zásadě nepočitatelné. To jsou substantiva, která za normálních okolností nelze počítat jako jednotliviny a též je většinou nelze užít v množném čísle. Např. nelze česky bez násilí říci *Nastala dvě sucha. I když – kdo ví? Mému jazykovému citu by příliš neodporovala věta Letos přišla v létě hned dvě sucha těsně za sebou. Ale jistě se shodneme, že mnohá jiná nepočitatelná jména takové rozpaky nevzbudí: stěží připustíme věty jako *Nastala dvě počasí, *Tyhle dva rozsudky nejsou žádné spravedlnosti. Na druhou stranu některá z podobných podstatných jmen umí utvořit prosté množné číslo (bez číslovky) ve smyslu „mnoho jevů / velké mnnožství jevů / velký objem jevů pojmenovávaných daným podstatným jménem“: např. lze česky říci z oblohy se lily vody, na poušti se přelévaly písky.
Jestliže je takové množné číslo možno utvořit v 1. pádě mn.č. (a to u podstatného jména sucha lze), pak nemůžeme zásadně namítat proti jeho skloňování i v jiných pádech, jakkoli nezvykle mohou takové tvary znít. Současná bohemistika je dosti tolerantní vůči podobným hraničním jevům (i v pravopisu, zejména v oblasti velkých písmen).

Závěr:
V tomto konkrétním případě bych tedy tvar such připustil, i když sám bych se pokusil vyjádření formulovat jinak, např.: Země zažila velká vedra a sucha, která trvala extrémně dlouho. Je totiž evidentní, že u těchto podstatných jmen jazykový cit rodilých mluvčích připouští množné číslo v 1. a 4. pádě, ale už daleko hůře přijímáme tvary v pádech nepřímých – srov. O velkých suchách jsme psali již v roce… (??) či K těmto suchům se vyjádřil expert XY (??).

Poznámka:
Dodám ještě, že tento jev činí značné problémy při studiu angličtiny, kde je počitatelnost a nepočitatelnost mluvnickou kategorií, tj. projevuje se nikoli jako výjimka, nýbrž jako pravidlo. Např. anglicky nelze říci What a nice wheather!, protože člen a je od původu číslovka one.
A samozřejmě – a bohužel – ne vždy je situace u češtiny a angličtiny symetrická: česky lze říct Má rozsáhlé vědomosti, ve spisovné angličtině je věta He has extended knowledges of… zapovězena (i když se to, jak jinak, porušuje); ovšem spojení a knowledge kupodivu existuje. Ale tohle je odpovědna k českému jazyku, takže poznámku jsem přičinil jen na okraj.

PhDr. Jiří Kostečka, Ph.D.
ASČ