Do poradny ASČ přicházejí i dotazy týkající se literatury a literární vědy. Jeden, který je možno využít s ohledem na blížící se termín maturit, zveřejňujeme.

Dotaz:
Chtěla bych se zeptat, jak charakterizovat vypravěče v Saint-Exupéryho knize Malý princ. Jedná se pouze o ich-formu, nebo se v knize střídá s er-formou? Jde mi o pasáže, v nichž vypravěč přímo nevystupuje a čtenáři zprostředkovává vyprávění malého prince o jeho putování po jednotlivých planetách. Formálně se sice jedná o er-formu, ale příběh jako celek je vyprávěním pilota v ich-formě.
Paní A. F.

Odpověď ASČ:

Saint-Exupéry v Malém princi použil tzv. přímého vypravěče (někdy též skazového) – přímého účastníka děje v pásmu postav – tedy jednu z postav, která příběh prožívá a zároveň o něm vypráví. Pro něj je typické užití ich-formy, tedy způsob promluvy v 1. slovesné osobě jednotného čísla. Ta se v textu objevuje od 1. do 9. kapitoly a poté od 24. do závěrečné 27. kapitoly. Zbylých 14 kapitol je věnováno putování Malého prince po planetách – v nich již přímý vypravěč nevystupuje, ale stává se „hlasem“, který čtenáře s Princovými dobrodružstvími seznamuje (tzv. autorským vypravěčem). Tím se mění jeho vyprávěcí perspektiva a vyprávění má pochopitelně podobu er-formy, protože dosavadní vypravěč při jeho putování nebyl přítomen. Ich-forma se tedy střídá s er-formou a takovéto mísení je (hlavně v moderních prózách) zcela běžné.

Samotná změna vypravěče však není výsadou pouze moderní literatury (20. a 21. století), nalezneme ji (byť ne jako ústrojný umělecký prostředek) i v dřívějších literárních dílech. Např. v Ostrovu pokladů R. L. Stevensona je ve čtvrtém díle v kapitole 16. -18. dosavadní vypravěč Jim Hawkins nahrazen dr. Liveseyem – jde však spíše o východisko z nouze, protože Jimova vyprávěcí perspektiva (nebyl na ostrově přítomen) by neumožnila popsat, co se tam událo. Dlužno podotknout, že tato změna není provázena změnou způsobu vyprávění (oba vypravěči užili ich-formu), takže jde o jiný případ.

Mgr. Vladimír Stanzel
ASČ