Dotaz:
Mám dva dotazy:
1. Jaký je rozdíl mezi Mezinárodním dnem a Světovým dnem, ať už  čehokoli? Významově mi to přijde stejné.
2. Pojem minimální trvanlivost u potravin apod. mi svou podstatou přijde nesmyslný. Neměl by tu být maximální? Přece se má potravina zužitkovat maximálně do daného dne, ne minimálně – to je podle mé logiky nesmysl.
Vím, že ani jednu z těch věcí neovlivním; rád bych je aspoň pochopil. Nebo se ujistil, že nejsem jediný, kdo vidí tu podivnost. Nebo zavdal příčinu k zamyšlení i pro jiné. Za jakoukoli odpověď předem děkuji.
Pan K. S.

Odpověď ASČ:
Ad 1) Významový rozdíl zde patrně je, i když souhlasím s tazatelem, že nikoli nesporný:
Světový den někoho či něčeho chápu tak, že má dosah všude po celém světě; Mezinárodní den někoho či něčeho nemusí podle mě nutně zasahovat všechny národy či státy celého světa. Rozdíl je ovšem spíše emocionální: např. Světový den žen (existoval-li by) bych vnímal tak, že jej uznává skutečně celý svět; Mezinárodní den žen tak, že jej uznávají jen některé národy.
Nejpravděpodobnější je, že se do češtiny prostě přeložil původní název z jazyka, v němž vznikl či jímž byl poprvé oficiálně deklarován.

Ad 2) Toto je dotaz spíše právnického charakteru. Minimální trvanlivost označuje čas, po který lze výrobek bezpečně užívat či konzumovat. Zároveň se ovšem nevylučuje, že tento výrobek není použitelný či jedlý i nějakou dobu po uvedeném datu. Kdyby totiž výrobce napsal maximální trvanlivost, musel by si být jist, že po uvedené době je již výrobek nepoužitelný či nepoživatelný. A to patrně nelze bezpečně stanovit normami. A ovšemže by to nebyl nejchytřejší reklamní tah.

PhDr. Jiří Kostečka, Ph.D.
ASČ