Kompletní text ZDE.
Asociace češtinářů je hluboce znepokojena chystanými změnami týkajícími se maturitní zkoušky, jak je obsahuje návrh zákona předložený MŠMT do připomínkového řízení 28. února 2019. Tento text shrnuje nejzásadnější námitky a poukazuje na problematická místa chystané novely.
Návrh zákona byl předložen bez standardní odborné diskuse. Ačkoli se MŠMT pro média vyjádřilo, že návrhu předcházela diskuse „jak na odborné, tak na politické úrovni“, vynechalo při přípravě relevantní ředitelská a učitelská sdružení, popř. odborná pracoviště (viz ZDE); dokonce ani neodpovědělo na dopisy, jimiž ho některá sdružení oslovila. Současně se vůbec nevypořádalo s argumenty, které jednoznačně hovoří proti plánovaným změnám. MŠMT tedy postupovalo netransparentně a nekorektně, návrhu chybí odborný základ.
(…)
Návrh tedy v souhrnu nereflektuje závažná rizika plynoucí z jeho realizace, a to jak rizika pro objektivitu a odbornou úroveň zkoušky, tak pro postavení žáka. Jeho důsledkem bude stav, kdy maturitní zkoušku nebude možné označit jako certifikační. Novela ve svém důsledku jen zvýší počet pouze formálně vzdělaných žáků vlastnících maturitní vysvědčení; výhledově může vést k odsunutí matematiky z maturity a celkově zamlžuje hlavní příčinu maturitních problémů (tedy i relativně vysokého procenta neúspěšných maturantů) – příliš velký počet středoškoláků, kteří nejsou schopni splnit očekávané výstupy ukotvené v RVP ani v té nejzákladnější úrovni. S přihlédnutím k faktu, že didaktický test je schopna složit nejen část žáků nižšího stupně víceletých gymnázií, ale i talentovaní jedinci ze základních škol, je možné konstatovat, že předložená podoba novely má v sobě rizikový potenciál způsobit další degradaci středoškolského vzdělání ukončeného maturitou.
Nutno také podotknout, že jde o dílčí a nesystémový krok – chceme-li koncepčně a systémově měnit vzdělávací diskurs, je třeba začít u nastavení cílů a výstupů středoškolského vzdělávání, a to v kontextu se vzděláváním vysokoškolským. To je nutné činit primárně na odborné úrovni, teprve na tomto základě by měla být činěna rozhodnutí politická.
Pavel Kosatík Na FB, 10. 5. 2020:
Nestačil jsem sledovat všechny debaty o tom, proč má povinná maturita z matematiky dostat to definitivní K. O., jsem v té věci laik. Vnímám, že věc je přinejmenším ve sněmovně rozhodnutá, a že pokud tady budu plakat, tak pozdě a na nesprávném hrobě. Když jsem studoval, byl jsem všechno, jenom ne matematický typ, tj. být mně dnes šestnáct sedmnáct, asi bych se taky radoval. Ale neraduju se. Ta dychtivost rušit, bez přemýšlení, jestli to nejde spíš spravit, mně přijde jako další recyklát té naší bořitelské nátury. Nelíbí se nám volba prezidenta v parlamentu, bim, zboříme ji a zavedeme přímou volbu. Tohle je myšlení stejného rodu.
Věřím tomu, že na spoustě škol doteď přistupovali k maturitám formálně, tj. nechali děcka odbiflovat, co stát ukládal, a tím se z té odpovědnosti vylhali. Ale to se přece nenapraví tím, když se ten systém totálně rozvolní.
Myslím si, že státní maturita (i z matematiky) má smysl v tom, že vyvažuje zájem, jaký má na celém tom učení jednak student, jednak stát. Celé se to přece nedělá jenom proto, aby se dětem v životě dobře vedlo. Celé se to dělá taky proto, abychom jako společnost měli co nejvíc témat, jejichž prostřednictvím se mezi sebou dokážeme domluvit, a tou společností tedy vůbec být. Dnes se to dělá často formalisticky, to uznávám, když zůstanu jenom o svých oborů, tak s málokým z dnešních dvacetiletých si o knížkách, historii nebo kultuře pokecám, a pokud ano, tak je znát, že z nich nejde to, co jim dala ta škola, ale co si dobyli sami, často asi i té škole navzdory.
Dělá se to často blbě, plní se státní úkoly, nepřemýšlí se atd., všechno je jasné. Ale když se to rozvolní a na státní maturitě se sleví, kdo teda to společné ohlídá? Ti kantoři, kteří na to kašlali doteď, se začnou snažit z jakého důvodu?
David Klimeš píše: „Bez hluboké reformy českého školství a způsobu výuky tak neexistuje jediný důvod, který by nyní ospravedlňoval existenci celé státní maturity.“ Zrušení státní maturity nám ale tu reformu nenavodí. Podle mě pak na žádnou reformu nedojde, budeme už společensky blbí. Potřebujeme oboje, reformu i státní maturitu.
Zrušte maturitu?!
https://pavelbenes.blogspot.com/2020/02/zruste-maturitu.html?spref=fb&fbclid=IwAR1hBESBgJqQ__rMCgGoN2IEjWijAdEhrC1PQ-UQxsKVoL2Xz24NZby-4zY
V sobotu 12. 10. ve 20.30 hod. příspěvek na PI opět není. Mám fotograficky doloženo.
Tento příspěvek i s následující diskusí byl ještě před několika dny na PI. Dnes (5. 10.) už ne. Proč?
Původní komentář z 6. 10. na základě upozornění p. Lippmanna obsahově a formulačně upravuji; původní verzi najde čtenář pod grafickým oddělením.
Netuším, proč se na to ptáte zde, a ještě tímto způsobem. Přesto odpovídám:
Své připomínky jsme znovu zveřejnili na první straně v souvislosti se zprávou, že vláda brzy projedná novelu školského zákona; o nové uvedení jsme požádali i editora PI.
Příspěvek na PI nepochybně zůstává, jen zřejmě editor webu považuje dobu nové publikace za dostatečnou.
– – –
Netuším, proč se na to ptáte zde, a ještě tímto způsobem. Přesto odpovídám:
Příspěvek na PI nepochybně zůstává, jen ho zřejmě editor webu nepovažuje už za tak aktuální. Znovu jsme zde publikovali v souvislosti se zprávou, že vláda brzy projedná novelu školského zákona, editora PI jsme požádali o totéž.
Pane Soukale, beru na vědomí, že editor webu, aniž Vás informoval (píšete „zřejmě“, takže se jen domýšlíte), odstranil poměrně rychle velice aktuální příspěvek. Aktuální proto, že „vláda brzy projedná novelu školského zákona“. Kdyby se to stalo na jiném webu, šlo by jistě o cenzuru.
Uvědomujete si, že Vaše vysvětlení je poněkud nesrozumitelné? Který příspěvek máte na mysli? K nalezení jsou na PI dva: ty z 10. 3. a 26. 4. 2019, ten poslední ne. A Vaše poslední souvětí je poněkud netestovatelné. Co jste „znovu publikovali“ a o co že jste vlastně požádali editora? Co znamená „totéž“? I významotvornost kontextu má své limity.
Jinak ale děkuji odpověď.
Pane Lippmanne, pokud potřebujete zjistit něco, co se týká PI, obraťte se na editora tohoto webu. Kdybyste to učinil, ušetřil byste mně a potenciálním čtenářům komentářů čas, který jsme věnovali či věnujeme informacím, jež jsou pro obsah příspěvku zcela nepodstatné.
Přetištění našeho staršího materiálu na jiném webu považujeme za vstřícnost ze strany editora; nově přetištěný příspěvek jsem bez problémů našel, Vaše informace jsou tedy nepravdivé a poznámka o cenzuře nejen scestná, ale pro nezasvěceného čtenáře, který netuší, že tím odkazujete k výměně názorů mezi mnou a Vámi ohledně publikování na České škole, nesrozumitelná. Připojím nicméně dovětek čistě pro Vás: Můj poslední komentář k naší diskusi smazal editor ČŠ Michal Komárek beze stopy, čímž jen potvrdil to, že užívá cenzorské praktiky příznačné například pro dobu normalizace. I proto představitelé ASČ na rozdíl od Vás na tomto webu příspěvky nepublikují.
Děkuji za upozornění na mou nepozornost obsahovou a formulační; omlouvám se tímto Vám i všem čtenářům a svůj první komentář k příspěvku upravuji.