Možná jste se, čtenáři střední a starší generace, kdysi dojímali nad životem malého Bobše; a možná také ne. Podle sebe soudím, že malí čtenáři z příběhu o venkovském chlapci i společnosti plné protikladů a nespravedlnosti spontánně vytěsňovali ideologické momenty a svou pozornost soustředili na to, co z knížky zůstává živé dodnes. Viz slova Mika Hermana: „Dodnes vzpomínám, jak nám paní učitelka Vitásková ve třetí třídě četla Malého Bobše na pokračování a my ani nedutali, jak jsme v duchu prožívali všechna jeho dobrodružství. Mnohem později jsem se dočetl, že Pleva svou knihu testoval ve své třídě ještě před vydáním, aby se přesvědčil, jak děti na příběhy reagují.“

Malý Bobeš (původně Bobo) ovšem prošel řadou autorských úprav, polistopadové vydání pak poznamenala snaha „zpřístupnit“ knihu čtenářům vyrůstajícím v jiném ideologickém modu.

Konkrétní doklady najdeme v bakalářské práci Kláry Fiksové (z r. 2009).

Článek Mika Hermana na webu www.citarny.cz s ukázkou z díla ZDE.

Josef Soukal