Článek Pavly Lišovské v časopisu Impulsy, vydávaném Centrem dětského čtenářství Knihovny Jiřího Mahena v Brně (2018)

„Vezmu-li za všechny jeden z praktických příkladů našeho vzdělávacího programu, tak např. na lekci o brněnských pověstech si na začátku povídáme o tom, z jaké městské části pocházejí a jestli vědí o nějaké pověsti vážící se k tomu místu. Poté je rozdělujeme do dvojic, každé z nich půjčíme tablet a dáme lístek s adresou a zde už nastává prvotní práce s informací – děti musí vyvodit, jak s adresou naložit. Úkolem je vyhledat si dané místo např. v Google mapách, zjistit, proč právě tuto adresu jsme jim poskytli a co se na daném místě nalézá. Tento motivační prvek aktivuje zájem o probírané téma, byť by mnohými mohlo být považováno za nezáživné – je to nejspíš právě tím, že jim je práce s moderními technologiemi blízká. Poté získávají další materiály – texty s pověstí (možno použít i knihy samotné, v nichž budou muset sami příslušný text pověsti vyhledat v rejstříku na základě informací již získaných), obrázek daného místa apod. Vše je rozloženo na jednom místě a děti musí na základě informací zjištěných z map (i těch prostorových, nejen z ptačí perspektivy) a internetu vybrat správný text a správný obrázek – jelikož se k některým oblastem váže pověstí více, není to tak jednoduché. V další části se snaží získat informace z textu pověsti a ověřit je, zda jim sedí k vyhledanému obrázku. Poté se navrací zpět k mapě, neboť dostávají slepou mapu Brna a mají danou lokalitu zakreslit na správné místo a uvést do souvislostí např. s jinou významnou památkou, jež leží nedaleko, nebo zjistit, jak daleko od knihovny/domova se nachází. Při prezentaci výsledků pak pracují s tabletem, textem pověsti, mapami i obrazovým materiálem a uvádějí do souvislostí vše, co se dozvěděli, a zároveň zjišťují, s jakými pověstmi opředenými místy pracovali jejich spolužáci, neboť vše zakreslujeme i do velké slepé mapy na interaktivní tabuli.“