Vydat první sbírku milostné poezie po šedesátce – je to nejvyšší čas?
Ale ten přece není v poezii měřitelná veličina, jen jakožto božský Chronos je pouze starým příbuzným rozmarných Múz. A že se s těmito devíti děvčaty dá dělat úplně cokoliv na světě, se ví od chvíle, co je člověk člověkem. Rozmarné putování imaginárním prstem po mapách lásek a vztahů je pak jejich asi nejoblíbenější kratochvíle. S jejich vděčně přijatou pomocí vznikl také soubor poetických map všeho druhu, nazvaný Malý atlas známých míst (nakladatelství Bondy Praha 2023). Samozvaný alchymista a kartograf, který tuto (už třetí) sbírku vytvořil, se vtěluje s nadsázkou do slavného Mercatora, dobrodruha Livingstona, zamilovaného kluka z malého města, rozverného glosátora i věčného studenta života. Ať už je, čím je, ať už použije jakoukoliv formu, krajiny, kterými putuje, jsou povědomé každému.
Na záložce knihy Jiří Žáček doporučuje: „Číst metafórky pro okrasu / je jenom ztráta času, / nečtěte ani banality psané halabala – / čtěte básně Rosti Opršala, / je v nich život, život se vším všudy, / lásky, nelásky i pudy, a strach z nudy. / Lety do nebes i krkolomné pády. / Mají grády.“
No, milí čtenáři, můžete i musíte posoudit sami…
Jeden východ, dva západy
Ve vesmíru 2+1
se milujeme jíme
hádáme a sníme
kvintesence všedna
vlastnoruční každodenní snůška
na oltáři akreditovaného domácího bůžka
náš ráj vyhnaných
z první zahrady
má zamčený východ
na dva západy
