Z našeho archivu:
Dotaz:
Dobrý den,
mohli byste prosím vysvětlit, proč se píše skončit a strávit se „s“, když jde o změnu stavu? Moje dcera to na základní škole naprosto nechápe. Prý se to má naučit zpaměti.
Paní I. P.
Odpověď ASČ:
Češtinář(ka) tazatelčiny dcery má pravdu, ale sluší se k tomu leccos dodat:
Psaní předpon s(e)-, z(e)- se řídí v zásadě velmi jednoduchými principy, ne nepodobnými těm, jež se týkají vyjmenovaných slov. Téměř bych doporučil, aby se tu ve škole opravdu mluvilo o vyjmenovaných slovech se s(e)- / z (e)-.
Při výuce i studiu se osvědčuje tento postup, ale pozor! – v uvedeném, přesně stanoveném pořadí:
1. Existuje kolem 40 slov, v nichž je třeba podle Pravidel českého pravopisu dodržovat tradiční, historické psaní – ať s(e)-, nebo z(e)-. Toto psaní má absolutní přednost a při kolizi ruší pravidla 2. a 3. (Proto píšeme způsobilý, ačkoli jde vlastně o uvedení v soulad podle pravidla 2. Proto píšeme strávit potravu, strávit dovolenou, strávit urážku či skončit, i když jde ve všech těchto případech o změnu stavu podle pravidla 3.)
Těmto tradicionalismům se musíme naučit zpaměti, stejně jako to činíme u tzv. vyjmenovaných slov:
s-: schovat se, schrupnout si, sklidit, skonat, skončit, skoupit, skoupý, spáchat, spálit, spasit, splašit se, splatit, splnit, spořádat, spotřebovat, spropitné, stěžovat si (proti ztěžovat někomu práci), stmívat se, strávit, strnout, strpět, stržit, stvořit, stýskat si
z-: zhostit se, zkoumat (zkumavka), zkoušet (zkouška, zkušenost), zpěčovat se, zpívat (zpěv), zplihlý, zpověď, zpupný, způsob (způsobilý), zpytovat, ztepilý, ztopit (spálit i pokradmu sebrat), ztopořit se, ztrácet (ztráta), ztuchlý
2. Není-li inkriminované slovo výše uvedeným tradicionalismem („vyjmenovaným slovem s předponou s/e/-, z/e/-„), zkoumáme, zda jeho věcný význam postihuje jednu z následujících možností – pokud ano, píšeme s/e/-:
a) pohyb shora dolů (i v přeneseném významu a u odvozenin)
shodit, schlípnout, schýlit se, skulit se, spadnout (spádný), spatra, spláchnout (splašky), spustit se (spousta), stáhnout, stočit, strčit (sestrčit) apod.
b) pohyb z povrchu pryč
scestný, sčesat, seškrábnout, sešlapat, sfouknout, sklouznout, sesmeknout se, smést, splakat (nad výdělkem) apod.
c) pohyb či výsledek pohybu k sobě, doprostřed, dohromady
sbíjet (sbíječka), sblížit se, sdružit se, sestavit, shledání, shon, schoulit se, schůze, skamarádit se, skupina (seskupit), smíchat, spatný (stoj), spíchnout, spínat, spis (sepsat), spřádat, stisknout, stýkat se apod.
d) uvedení v soulad, uzavření dohody
sestavit, sjednat (obchod), spočítat apod.
3. Teprve po eliminaci obou předchozích možností se zaměříme na to, zda předpona má význam změny stavu, popř. utvoří sloveso dokonavé ze slovesa nedokonavého. Vznikne-li z původního dokonavého slovesa dalším odvozováním sloveso nedokonavé, předpona z(e)- u něj zůstává (např. tížit → ztížit → ztěžovat /někomu práci/). Samozřejmě se tak píší i odvozená jména, např. ztížení.
Příklady: Zčervenat, zesinat/zsinat (zesinalý/zsinalý), zestárnout, zjednat (pořádek), zkoprnět, zocelit se, zpozorovat, zpotit se, zpronevěřit, ztichnout, ztišit, ztělesnit – ztělesňovat, ztuhnout.
Ale pozor: píšeme stěžovat si (s- má přednost, viz skupinu 1).
4. Pro ilustraci uvedeme několik dvojic slov, v nichž zkoumané předpony mění význam – ty jsou ale „notoricky“ známé:
sběh (lidí) – zběh (dezertér); shlédnout (z vyhlídky do propasti) – zhlédnout (film); sjednat (smlouvu) – zjednat (pořádek); skosit (soupeře, trávu) – zkosit (úhel, střechu); skroutit (provaz, dva dráty dohromady) – zkroutit (někomu ruku), zkroutit se (žárem); slézat (z hory) – zlézat (horu, tj. zdolávat horu); smotat (lano) – zmotat (příklad z matematiky); spravit (kolo) – zpravit (ředitele o problému); svolat (poradu) – zvolat (nahlas); stéct (po okapu) – ztéct (hradby, tj. útokem dobýt); strhat (plakát) – ztrhat (dílo v recenzi, dobytek nadměrným nákladem).
5. Už opravdu jen na okraj: existují i dvojice, u nichž se připouští užití obou předpon, přičemž změna významu je nepatrná, popř. není žádná: scestovat – zcestovat, schumlat – zchumlat, schytat – zchytat, schvátit – zchvátit, skrápět – zkrápět, smáčknout – zmáčknout, spráskat – zpráskat.
Doporučuji tyto nefunkční varianty zlikvidovat a psát uvedená slova jen jedním způsobem. Z hlediska učitele-praktika navrhuji: čím méně matoucích dublet, tím lépe. Nemá-li různé psaní distinktivní funkci, nechť platí biblické: vaše řeč budiž ano, ano – ne, ne.
Předpona vz- se píše vždy se z: vzpomenout si, vztyčit, vzlétnout. Ale: vstát (nejde o předponu vz-, hláska s je totiž součástí kořene).
A abych byl fér vůči svým studentům, připojím lahůdku, již jim s oblibou zadávám – ne abych jim snižoval klasifikaci, ale abych je přiměl myslet: Divoké husy se __nesly __ nedalekého rybníka a zmizely v oblacích.
Jiří Kostečka
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat na psaní slova splakat.
Uvádíte variantu se s-, ale jiné zdroje se z-
https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=zplakat
Přiznám se, že mi ani „nesedí“ zdůvodnění – s povrchu pryč.
Děkuji za odpověď.
P. Machoňová
Sloveso „splakat (?)/zplakat“ je problematické. Zajímavé je už to, že ho neuvádí v žádné z obou variant ani jeden ze starších a velmi obsáhlých našich slovníků, totiž Příruční slovník jazyka českého nebo Slovník spisovného jazyka českého (v online verzi). Je pravda, že současný Slovník spisovné češtiny ho má pouze ve variantě „zplakat“, stejně jako Internetová jazyková příručka. Naproti tomu Český národní korpus, excerpující živý úzus obsažený v současných žurnalistických textech, jednoznačně preferuje variantu „splakat“ před „zplakat“, a to v poměru 21:2 výskytům.
IJP praví toto, cituji:
„Některá slovesa lze psát jak s předponou s(e)‑, tak s předponou z(e)‑. U většiny z nich je mezi oběma podobami zřetelný významový rozdíl, popř. rozdíl vazebný: sběh lidí – válečný zběh, sjednat přednášku – zjednat nápravu, správa domu – novinová zpráva, zhlédnout představení, film, výstavu, dokument – shlédnout z rozhledny dolů, stěžovat si ve škole – ztěžovat práci. U skupiny sloves mezi podobami s předponou s(e)‑ a z(e)‑ zásadní významový rozdíl není, a je proto možno je psát oběma způsoby: zcestovat i scestovat, zkrápět i skrápět.“
Podobný odstavec čteme v Pravidlech českého pravopisu, ovšem s tím, že varianty se „s“ mají odstín „shora dolů“ nebo „dohromady“ anebo „trochu, poněkud“.
A teď si vyberte. Na jedné straně si dovolím tvrdit, že mezi variantami „splakat“ a „zplakat“ žádný viditelný významový rozdíl není, a že by se tu tedy mohlo psát oběma způsoby. Na straně druhé význam inkriminovaného slovesa zcela jistě nemá odstín „trochu, poněkud“, ovšem lze v něm cítit význam (byť přenesený) „shora dolů“, velmi podobný tomu, jejž nacházíme třeba u slovesa „skanout“.
Mimochodem soudím, že sloveso „skrápět/zkrápět“ by podle stávajících pravidel nemělo mít variantu se „z-„, protože zde jde jednoznačně o pohyb shora dolů. SSČ i PČP ji uvádějí.
Nově se tedy domnívám, že by sloveso „zplakat“ mělo patřit do skupiny těch, jež lze psát oběma způsoby. Protože však jako bohemista ctím normativní příručky, opravuji se ve výše uvedeném článku v tom smyslu, že variantu „splakat“ vypouštím z příkladů na psaní s předponou „s-„.
Zároveň tímto dávám podnět tvůrcům normy, aby přípustnost psaní „splakat“ zvážili pro nová vydání příruček českého jazyka.
Zdar, velice děkuji za nápovědu. S gramatikou zpravidla neshody nemívám, každopádně při hraní Minecraftu se často setkávám s pravopisem na úrovni hluboko pod mou, a z důvodu tohoto občas potřebuji si zjistiti informace o jazyce mateřském. Avšak v chvíli tuto jde o vypracování šablony přihlašovacího listu do školní soutěžě, přičemž jde o dohodu se zástupcem Ředitele. Nalezl-li někdo v textu mém chybu nějakou, nechť ji, prosím, neprodleně sdělí do odpovědi.
Jako dlouholetý praktik závidím Slovákům, kteří píší tyto předpony podle výslovnosti. A významy slov rozlišují ve větě bez problémů.Což to nejde udělat i v češtině? Kolik hodin češtiny by se mohlo věnovat užitečnějším věcem.Jediné zjednodušení v češtině bylo psaní předložek s,z. Borsiková
S uvedenou odpovědí na čtenářčin dotaz souhlasím, jen se domnívám, že si pisatel trochu popletl pojmy „předpona“ a „přípona“ 🙂 . IS
Ano, omlouvám se, na dvou místech mně to uteklo. Asi jsem z těch předpon byl už tumpachový. Opravil jsem a děkuji za upozornění.
JK
Už dávno nejsem student, ale vznesly se z rybníka je podle mne správně.
Pokud by šlo o hladinu, „s“ bylo správně, ale rybník je podle mne chápán jako prostor a tedy „z“ je jedině dobře. Nebo se mýlím? Čeština je jeden velký
rébus a já jako technik jsem s ní bojoval dost často (ale ne jako ignorant),
ale při čtení „vědeckých“ statí jsem se nestačil divit, co že se ještě ohledně pravopisu dozvím. V.P.
Jistěže je správně „vznesly se“, když v témž okamžiku zmizely v oblacích!
Tohle opravdu zadávám ne jako chyták, ale jako inspiraci k další diskusi. Řada studentů totiž namítá, že ty nešťastné husy se klidně mohly nejprve na rybník SNÉST (= směr shora dolů) a teprve PAK se k oblakům VZNÉST (= směr zdola nahoru). Jenže v tom to právě vězí: to by ono zatrachtilé „pak“ muselo v zadání figurovat.
Když vyučuji jazyk, snažím se učit studenty myslet.
Jinak – zda jde o hladinu, nebo prostor, je zde zcela irelevantní.
JK
Učit (studenty) myslet. Ale když ono to tak bóóólíí a je pohodlnější užívat šablony…
I když bych občas „zjednodušení“ ČJ uvítal, soudím, že bychom si svůj mateřský jazyk měli pěstovat a respektovat a neohýbat ho (vyjma skloňování :o) ) víc, než musíme.
A to i za cenu, že občas musíme myslet všichni, ne jen studenti.
Za poradnu velký dík! Slouží dobře.