Dotaz:
Prosím o zodpovězení následujícího dotazu:
Pokoj je uklizen. Je uklizen je přísudek slovesný, nebo přísudek jmenný se sponou, kde uklizen je jmenný tvar přídavného jména uklizený?
Děkuji za odpověď.
S pozdravem
paní E. T.
Odpověď ASČ:
Vážená tazatelko,
spojení pokoj je uklizen se podle všech relevantních bohemistických příruček určuje jako přísudek slovesný v opisném trpném rodě (tvořený pomocným slovesem být a trpným příčestím slovesa uklízet); spojení pokoj je uklizený je pak přísudek jmenný se sponou (= přísudek slovesně-jmenný), tvar uklizený je zde jmenná část přísudku.
Pozn.: Vedle opisného pasiva existuje ještě pasivum zvratné typu Dům se staví.
Ne vždy je však věc tak jednoduchá. Jmenný tvar přídavných jmen totiž nemusí souviset se slovesem: srov. mlád, zdráv, šťasten, schopen, pamětliv – většinou má archaický ráz.
A dále: Jako v každém jazyce a v každém jazykovém jevu i zde existují i sporné případy. Pozorujme např. dvojici jsem (z toho) vyřízen vedle jsem (z toho) vyřízený. Podle striktně pojatého pojetí našich mluvnic je první z obou příkladů přísudek slovesný v trpném rodě a druhý přísudek se určí jako jmenný se sponou; rodilý mluvčí však jistě cítí, že se v prvním případě nejedná o typický trpný rod.
Čeština je vskutku jazyk složitý. Jako malý domácí úkol zadám promyšlení, zda tvar v čase minulém, totiž byl jsem vyřízen (ve smyslu „měl jsem toho až dost“) má ve spisovné češtině významově blíže k trpnému rodu (s významem aktuálního děje), či k významu sponovému, který sugeruje děj dlouhodoběji platný či trvalý (srov. Zahrada byla obehnána plotem x Zahrada byla obehnaná plotem).
Nehledě na obecnou češtinu, kde lze variovat Byl jsem v té chvíli úplně vyřízenej vedle Byl jsem z toho nadlouho vyřízenej. (A je po problému…??)
Zjevně tu hraje roli i význam slovesa: ve větě Všechny úkoly jsou/budou/byly vyřízeny jde na rozdíl od výše uvedeného příkladu jasně o trpný rod.
Závěr:
Pro základoškolskou a středoškolskou didaktiku češtiny platí:
Tam, kde ve spisovné češtině slovesný tvar jednoznačně utváří opisný trpný rod, jde o přísudek slovesný (se slovesem ve složeném tvaru): Dům byl/bude postaven za rekordně krátkou dobu; Zahrada je/bude/byla obehnána plotem.
Tam, kde jde o konstrukci „být / stát se, stávat se + přídavné jméno“ (ať je přídavné jméno ve tvaru jmenném, či složeném), jedná se vždy o přísudek jmenný se sponou: Karel je zdráv, Karel je zdravý, Karel je šťasten, Karel je šťastný, Zahrada je obehnaná plotem.
PhDr. Jiří Kostečka, Ph.D.
ASČ
Dobrý den,
jaký slovní druh představuje slovo zaparkována v následující větě? U chodníku jsou zaparkována dvě osobní auta.
Za odpověď děkuji.
Ad paní J. Chovancová:
Ve smyslu předešlých odpovědí jde ve větě „U chodníku jsou zaparkována dvě osobní auta“ o přísudek slovesný v trpném rodě. O přísudek jmenný se sponou by šlo v konstrukci „U chodníku jsou již drahnou dobu zaparkovaná dvě osobní auta.“ (S podtextem např. „/…/ a překážejí tam provozu“.)
Facebookový komentář Jany Šindlerové:
To je formulováno dost nešťastně. Navádí to k tomu, aby se určovalo pasivum všude tam, kde formu „.*en“ lze interpretovat jako pasivní příčestí. To by tedy předpokládalo, že školská teorie má akceptovat existenci „zustandspasiva“. Úplně si nejsem jistá, jestli to tak chceme.
Za sebe uvádím, že pro praxi je řešení J. Kostečky vhodné a že žádné jiné vyhovující řešení neznám.
Na fb z dobrých důvodů nechodím, takže se opírám o interpretaci vyjádření pí Šindlerové kolegou Soukalem. Německy přitom hovořím odmala, dědeček byl rakouský Čech či český Rakušan.
Podle mého názoru rozdíl mezi „Zustandspassiv“ a „Vorgangspassiv“ řeší čeština videm.
V každém případě pro češtinu platí: „byl/je/bude nesen“ a „byl/je/bude přinesen“ jsou v obou případech přísudky slovesné v pasivu, zatímco „zahrada byla/je/bude obehnaná plotem“ je přísudek jmenný se sponou = přísudek slovesně jmenný.
Dobry den, chci se zeptat na rozdil mezi jmennym tvarem pridavneho jmena a trpnym rodem. Zaci byli unaveni. Byl by to prisudek jmenny se sponou (tedy spona +jmenny tvar adjektiva) v pripade, ze oni by se sami unavili, napriklad nejakou dobrovolnou aktivitou, a prisudek slovesny (opisny trpny rod) v pripade, ze by je treba ucitel unavil svym vykladem?
Dekuji, Kata Dubnova
Ad paní Dubnová:
Velmi zajímavý dotaz! A podle mého soudu jeho autorka uvažuje naprosto přesně a správně.
V prvé řadě je třeba vysvětlit, že jmenné (tzv. krátké) tvary adjektiv jsou skutečně přídavná jména: o tom jasně svědčí skutečnost, že neexistuje sloveso, z nějž by takový tvar mohl vzniknout. Uveďme tyto příklady: zdráv, mlád, šťasten, hoden, mocen, schopen, ochoten, blízek, mrtev, bos, pamětliv.
Je ale pravda (a tazatelka na to správně poukazuje a odborné příručky to uvádějí též, viz např. Čeština – řeč a jazyk, 2. vyd., str. 203), že tytéž tvary jsou živé i u příčestí sloves – jako příklad lze uvést „nesen“. Vzniká pak skutečně otázka, jak pojmout slovnědruhově tvary jako „dlužen“, „nesen“, či dotazované „unaven“.
Je zřejmé, že v prvním kroku vyloučíme z pochyb typ „povinen“: ačkoli má stejné zakončení jako příčestí trpné, žádné sloveso „*povinit“ neexistuje, jde tedy jasně o tvar adjektivní.
Dotaz však směřoval k typu, kdy k tzv. krátkému tvaru existuje jak dlouhý tvar adjektiva, tak sloveso (z nějž by takto šlo utvořit příčestí trpné). Tedy k typu „vinen, unaven, nesen, znám“, srov. „vinný, unavený, nesený, známý“ vedle „vinit, unavit, nést, znát“.
Podle mého názoru tu lze postupovat způsobem, jejž naznačila tazatelka: Pokud existuje možnost významového rozlišení, pak je řešení relativně jednoznačné. Např. ve větě „Chlapci jsou unaveni v důsledku dlouhého tréninku“ bych se přiklonil k pojetí adjektivnímu (a tedy přísudku jmenného se sponou); ve větě „Chlapci jsou již unaveni dlouhým výkladem učitele“ k pojetí příčestí trpného (a tedy trpného rodu slovesného, a tedy přísudku slovesného). Ve větě „Zahrada byla obehnána plotem“ se přikláním k pojetí příčestí trpného, ale kupodivu v přítomném čase „Zahrada je již roky obehnána plotem“ můžeme význam interpretovat i jako výsledný, statický stav – věta „Zahrada je již roky obehnaná plotem“ je významově prakticky totožná. Otázka ovšem je, zda nelze v minulém čase použít trpné příčestí též, pokud bychom vložili ono „již roky“ – srov. „Zahrada byla již roky obehnána plotem.“ (??) Podobně „Výsledek testu byl znám za hodinu“ (sloveso v trpném rodě) x „Výsledek tohoto počínání je znám již dlouhou dobu“ (přídavné jméno ve jmenném tvaru); avšak jak interpretovat větu „Výsledek testu byl znám již dlouhou dobu“?
Jiná situace je u tvaru „rozšířen“: Mezi větami „Mor je již dlouho rozšířen po celém kraji“ a „Mor byl již dlouho rozšířen po celém kraji“ není ve slovnědruhovém pojetí rozdíl: zjevně převládá význam adjektivní. Záleží ovšem i na širším kontextu: i bez onoho „již dlouho“ může jít v minulém čase o výsledný „adjektivní“ stav, pokud tomu předchozí kontext nahrává.
Ve větě „Syfilis byla rozšířena po Evropě francouzskými vojáky“ cítíme pojetí dynamické, slovesné (tedy určíme spíše jako trpný rod). Ve větě „Syfilis byla nakonec rozšířena po celé Evropě“ lze připustit pojetí obojí, bude zase záležet na širším kontextu.
Existují ještě jemnější významové nuance: Promysleme např. sémantický rozdíl mezi větami „Lutherovo učení je postupně rozšířeno jeho učedníky po celém Německu“ a „Dílo je dokonáno: Lutherovo učení je rozšířeno po celém Německu.“ V prvním případě jde o trpný rod, ve druhém o jmenný tvar adjektiva.
Tato problematika zdaleka přesahuje školskou učební látku, a to tím spíš, že tzv. krátké tvary se stále více stávají knižními. Na gymnáziích však naznačené příklady mohou posloužit jako podklad k tříbení sémantického citu budoucích vysokoškoláků. Na ZŠ, SOŠ a SOU bych se omezil na jasné typy „Zahrada byla rychle obehnána plotem“ versus „Zahrada byla obehnaná plotem ze všech stran.“
Poradna ASČ by v tomto složitém případě velmi ocenila radu a stanovisko specialisty-morfologa.
Dobrý den,
moc díky! Moc mni to pomohlo 🙂
Já jsem si zkusila dvě věty
Zahrada byla již roky obehnána plotem. – tady se mi zdá význam spíše adjektivní(jmenný tvar adjektiva)
Zahrada byla již před lety obehnána plotem. – tady to spíš vidím na význam slovesný (příčestí trpné)
Šlo by to takto?
Děkuji mockrát a přeji krásný den!
Ano,
takhle to dává smysl, paní Dubnová. Je ale pravda, že u tohoto jevu panuje velká rozkolísanost v normě. A protože kodifikační příručky už neexistují (SSČ, Pravidla českého pravopisu a Internetová jazyková příručka se považují za „pouze“ normativní), asi by leckterý adresát takové významové nuance ani nepostřehl, byť by byl rodilý Čech.
Jde o dvojčlennou větu.
Rozbor:
vyvrátit: podmět v infinitivu
není možné – přísudek jmenný se sponou = přísudek slovesně jmenný
tvrzení – předmět ve 4. pádě
zcela – PUZpůsobu, a to míry (prof. Šmilauer rozlišuje příslovečná určení způsobu takto: vlastního způsobu, míry, prostředku, zřetele).
Dobrý den,
mohu se zeptat, jak z hlediska větněčlenského určit větu:
„Tvrzení není možné zcela vyvrátit.“?
Jedná se o větu jednočlennou? Tj. přísudek: není možné vyvrátit, předmět: tvrzení a příslovečné určení způsobu: zcela?
Děkuji za Vaši odpověď.