Dotaz:
Prosím o zodpovězení následujícího dotazu:
Pokoj je uklizen. Je uklizen je přísudek slovesný, nebo přísudek jmenný se sponou, kde uklizen je jmenný tvar přídavného jména uklizený?
Děkuji za odpověď.
S pozdravem
paní E. T.
Odpověď ASČ:
Vážená tazatelko,
spojení pokoj je uklizen se podle všech relevantních bohemistických příruček určuje jako přísudek slovesný v opisném trpném rodě (tvořený pomocným slovesem být a trpným příčestím slovesa uklízet); spojení pokoj je uklizený je pak přísudek jmenný se sponou (= přísudek slovesně-jmenný), tvar uklizený je zde jmenná část přísudku.
Pozn.: Vedle opisného pasiva existuje ještě pasivum zvratné typu Dům se staví.
Ne vždy je však věc tak jednoduchá. Jmenný tvar přídavných jmen totiž nemusí souviset se slovesem: srov. mlád, zdráv, šťasten, schopen, pamětliv – většinou má archaický ráz.
A dále: Jako v každém jazyce a v každém jazykovém jevu i zde existují i sporné případy. Pozorujme např. dvojici jsem (z toho) vyřízen vedle jsem (z toho) vyřízený. Podle striktně pojatého pojetí našich mluvnic je první z obou příkladů přísudek slovesný v trpném rodě a druhý přísudek se určí jako jmenný se sponou; rodilý mluvčí však jistě cítí, že se v prvním případě nejedná o typický trpný rod.
Čeština je vskutku jazyk složitý. Jako malý domácí úkol zadám promyšlení, zda tvar v čase minulém, totiž byl jsem vyřízen (ve smyslu „měl jsem toho až dost“) má ve spisovné češtině významově blíže k trpnému rodu (s významem aktuálního děje), či k významu sponovému, který sugeruje děj dlouhodoběji platný či trvalý (srov. Zahrada byla obehnána plotem x Zahrada byla obehnaná plotem).
Nehledě na obecnou češtinu, kde lze variovat Byl jsem v té chvíli úplně vyřízenej vedle Byl jsem z toho nadlouho vyřízenej. (A je po problému…??)
Zjevně tu hraje roli i význam slovesa: ve větě Všechny úkoly jsou/budou/byly vyřízeny jde na rozdíl od výše uvedeného příkladu jasně o trpný rod.
Závěr:
Pro základoškolskou a středoškolskou didaktiku češtiny platí:
Tam, kde ve spisovné češtině slovesný tvar jednoznačně utváří opisný trpný rod, jde o přísudek slovesný (se slovesem ve složeném tvaru): Dům byl/bude postaven za rekordně krátkou dobu; Zahrada je/bude/byla obehnána plotem.
Tam, kde jde o konstrukci „být / stát se, stávat se + přídavné jméno“ (ať je přídavné jméno ve tvaru jmenném, či složeném), jedná se vždy o přísudek jmenný se sponou: Karel je zdráv, Karel je zdravý, Karel je šťasten, Karel je šťastný, Zahrada je obehnaná plotem.
PhDr. Jiří Kostečka, Ph.D.
ASČ
„Byl jsem v té chvíli úplně vyřízenej“ není obecná čeština, ale nějaký paskvil. V obecné češtině by to bylo: „Byl jsem v tý chvíli úplně vyřízenej.“
Pan Novotný nemá tak docela pravdu. Je běžné, že v jazyce se v jednom a témž textu vyskytují slova či tvary spisovné vedle nespisovných. Potřebovali bychom delší kontext, abychom se mohli rozhodnout, zda viditelně převažují prvky jazyka spisovného, nebo dialektu (interdialektu). Důležitý je totiž celkový ráz textu.
Domnívám se, že následující upozornění pro žáky v učebnici českého jazyka pro 3. ročník středních škol a gymnázií je chybné a matoucí:
„Dědeček je už zdravý. Zde je přísudek tvořen přídavným
jménem, proto se určuje přísudek slovesně (sponově)
jmenný. Pokud by věta zněla Dědeček je už zdráv – jednalo
by se o přísudek jednoduchý slovesný.“
Slovo „zdráv“ je v uvedeném příkladu podle mě jmennou součástí jmenného přísudku se sponou, jen přídavné jméno „zdravý“ je ve jmenném tvaru.
Mám pravdu?
Ano, pan Kotyza má pravdu. Spojení sponových sloves „být“ a „stá/va/t se“ s přídavným jménem, byť ve jmenném tvaru, jako např. u „mlád“, „zdráv“, „nemocen“ se interpretuje jako přísudek jmenný se sponou (= přísudek slovesně jmenný). Ten lišíme od přísudku slovesného v trpném rodě, kde pasivum je tvořeno pomocným slovesem „být“ a příčestím trpným, např. „byl ošetřen, bude zabit“.