Přinášíme jeden z nedávných příspěvků na facebookové síti, který zaznamenal pozitivní ohlas mezi rodiči i učiteli. Autorkou je Tereza Meravá.
Mám dcerku v druhé třídě. Kromě toho, že ji naplno v půlce první třídy zasáhla „distanční výuka“, nyní ji navíc postihlo nezávažné, ale nepříjemné onemocnění – postinfekční zánět kyčelního kloubu. Nesmí zatížit nohu, a to několik týdnů. Kvůli tomu nám jako rodině zmizela i poslední možnost pro zachování zdravého rozumu – příroda. Nicméně jsem zjistila, že i když se to nezdá, je toho pořád hodně, co lze podnikat s dvěma dětmi pro jejich zabavení i rozvoj, i za takovéto děsné situace. Protože FB post, který jsem publikovala, byl úspěšný, malinko jsem jej „učesala“ a rozšířila.
1) Najít si na internetu všechny možné výtvarné soutěže – aktuálně třeba u Brontosaurů – a vytvořit s dětmi soutěžní díla.
2) Uspořádat soutěž ve čtení a porozumění v sourozeneckém týmu. Zavřete prvňačku a tříleťáka v pokoji, dáte limit půl hodiny a předložíte dlouhou pohádku, kterou neznají. Když posléze ten mladší, který číst neumí, převypráví jednoduše, o čem pohádka byla, tým vyhrál ceny. Většinou vyhrávají:). A božská půl hodina klidu.
3) Koupit dětem sliz do vany. Na to nikdo jen tak nezapomene, na to vezměte jed.
4) Zahrát si všechny společenské hry, na které ještě nebyl od Vánoc čas. Stejně tak plně využít edukativní potenciál hraček, které děti mají. Mají magnetické puzzle světa? Fajn. Zábavná hodina zeměpisu. Albi tužka a edice kouzelné čtení? Když se rodič při hře dítěti věnuje, je z toho nesmírně poučná aktivita.
5) Motivovat starší dceru, aby učila mladšího slabikovat, počítat, číst – a zírat, jak mu to jde. Ona přitom nenápadně opakuje.
6) Využít plně rodinu, různě se dělit, přelévat, aby mladší mohl běhat venku a ke starší proudili odpočatí baviči.
7) Udělat místo večeře rodinnou hostinu. Pustit krásnou hudbu, hezky se obléct a servírovat dobroty rautovým způsobem. Ne ve dvou po uložení dětí jako obvykle, ale všichni.
8) Využít všeho, co jiní hodní lidé tvoří. Skvělé je vysílání rádia Junior, na internetu najdete nádherné vystřihovánky, stačí vytisknout (nedávno jsem objevila například Canon Creative Park), a dále milion nápadů na výtvarné činnosti je tam, včetně krásných dětských časopisů ( Puntík, Rozmarýna) či „domácí“ šifrovací hry pro děti …
9) Suplovat dětem maximum sociálního kontaktu. Hovory přes WhatsApp, hovory se sousedy přes plot, druhačka si píše s kamarádkou dopisy a rodiče je nosí mezi schránkami… pro mladšího využíváme stále naštěstí funkční školku… vše se počítá.
10) Udělat si z distanční výuky trochu výzvu. Má přece i své výhody. Mohou se jí účastnit i nemocné děti, pokud zrovna nemají třeba horečku. My jsme klasický příklad, kterému momentálně přijde vhod – Juditka u výuky sedět může, ale do školy by s kyčlí nemohla, a to minimálně dva týdny. Umožňuje rodičům vidět, co se v hodině děje a jak je na tom dítě v porovnání s vrstevníky – čili vidět, kde je potřeba zabrat. Distanční výuka nemůže tu plnohodnotnou nahradit. Nicméně když se na ní rodič intenzivně podílí, u hodin pomáhá, dbá na všechny úkoly, vyplňuje s dítětem i dodatečné pracovní listy a rébusy, které jsou nepovinné, a procvičuje, je možné, i když náročné, stíhat plus minus normální výukové tempo.
11. bonusový bod) Když dochází síly, využít toho, že u nás jsou televize nebo hry na mobilu opravdu absolutní vzácností, a tak se v případě hodně zlého dne dají tyto stroje bez výčitek použít na tři čtvrtiny odpoledne a děti jsou jako u vytržení. No a co. Vono se to pro jednou nezblázní.
Tereza Meravá
vystudovala UK FSV, žurnalistiku a mediální studia;
pracovala v rozličných českých médiích, včetně České televize, idnes.cz aj.;
nyní působí jako PR manažerka České asociace paraplegiků – CZEPA a pomáhá s osvětou veřejnosti v problematice osob po poranění míchy.
Napsala tři dětské knihy – Jak se straší Stráchnivec, Nevyplašte hadipouše, Přízrak Klementina; čtvrtou má rozepsanou.
Popis, fotografie, odkazy najdete na fanouškovské stránce zd HYPERLINK „https://www.facebook.com/pg/spisovatelka.merava/about/?ref=page_internal“e,
