Z článku publikovaného v časopise Naše řeč, 2023, č. 3:
Toto zjištění má četné konsekvence, v neposlední řadě i pro český pravopis. Slova keltové a germáni, jakožto umělé konstrukty, bychom podle současných pravopisných zásad neměli psát s velkými písmeny, neboť nemají etnický význam, neoznačují příslušnost k národu, státu či městu, ale příslušnost k množině lidí žijících ve staletích okolo změny letopočtu na určitém, ovšem pouze nejasně vymezeném území – za Alpami, za Rýnem apod. V zásadě se jedná o stejný případ jako indiáni, kteří byli celá staletí považováni za jediné etnikum, a proto se psali jako Indiáni. I tento pojem ovšem představuje myšlenkový konstrukt, na jehož počátku stála zcela mylná představa, že jde o obyvatele Indie, jejíž všichni obyvatelé jsou stejní a představují tedy jakýsi indiánský lid či národ. I když se postupně zjišťovalo, že jde o konstrukt po všech stránkách mylný, přesto až do upozornění Z. Salzmanna doporučovala Pravidla českého pravopisu psát slovo indián s velkým I (Salzmann, 1991). Dnes se právě případ germánů „vytvořených“ Caesarem přirovnává k indiánům „vytvořeným“ Kolumbem (např. Lund, 2009).
Z hlediska obsahu a významu slov, a tudíž i z hlediska českého pravopisu je tedy psaní slov keltové a germáni s malým písmenem nejen možné, ale nutné.
