Prvního tvora najdeme v erbovním klenotu české literatury – v Máchově poémě Máj – a zove se kulásec. Je to právě on, koho zve hrdliččin hlas ve třetím verši prvního zpěvu této skvostné básně, již nesčetné zástupy pedagogů vtloukají takřka století a půl do hlav žactva: „Hrdliččin zval kulásce hlas, / kde borový zaváněl háj“. Protože velký bratr Google i mozek průměrných Wikipedie o kulásci nevědí nic, je jisté, že i česká přírodověda zatím zůstává dědictví otců leccos dlužna, poskytujíc však takto prostor nám, amatérským kryptozoologům. Protože v přírodě povětšinou nedochází k samovolnému mezidruhovému křížení a „večerní máj – byl lásky čas“, můžeme snad s úspěchem postulovat tezi, že kulásec je zatím neobjevený druh hrdličky, možná její endemit žijící v oblasti Hirschberger Großteich neboli dnes Máchova jezera, množící se toliko v květnu.
Více ZDE. Původně publikováno ve čtrnáctideníku Rýmařovský horizont.
