Ze studie publikované v časopisu Pedagogika, roč. 71, č. 3, 2021, s. 351–376:

Cílem studie je analýza přístupu české vzdělávací politiky ke kvalifikačním požadavkům na vstup do učitelské profese v souvislosti s aktuálně projednávanou novelou zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, a zejména jejím kontroverzním § 9a odst. 1, který otevírá učitelskou profesi vysokoškolsky vzdělaným odborníkům bez pedagogické kvalifikace. Na případu legislativního procesu v daném tématu je dokumentován a analyzován přístup české vzdělávací politiky k profesi učitele v kontextu vztahů vrcholné decizní sféry k výzkumným zjištěšním, mezinárodním trendům a strategiím relevantním pro kvalitu učitelů v 21. století.

(…)

Zkoumaný případ tvorby návrhu novely, jejího zdůvodňování a procesů politického rozhodování jasně ukazuje slabiny české vzdělávací politiky. Nelze ji v žádném případě považovat za výzkumně zdůvodněnou, opřenou o relevantní data, tedy za evidence-based či evidence-informed education policy (…) nebo knowledge-driven policy (…).
Případ aktuálně projednávané novely je typickým příkladem dlouhodobě nekoncepční, nekonzistentní vzdělávací
politiky, chaotického rozhodování a nedostatečně zdůvodněných reálných intervencí, které jsou nezřídka v rozporu
s jinými strategickými záměry (např. se Strategií 2030+ představující zvýšené nároky na pedagogickou práci učitele, zejména na kvalitu jeho profesních kompetencí, tedy nejen oborových). (…)