Ten můj fotr, to je vám takovej kokot. Věčně chce, abych mu pomáhal v krámě a tlemil se tam na lidi, co mi jsou úplně víte kde, jen proto, že jsou to prej zákazníci a dávaj nám vydělat. A když přivezou bednu s novým zbožím, tak na mě volá: „Chlapče, pojď se kouknout, jaký jsou tu hezký reklamní obrázky!“ Mu snad jebe, ne? Copak jsem zvědavej na nějaký připitomnělý plakáty s ženskou, jak pije kafe? A když nemusím trčet v krámě, tak mi dávaj hlídat ségru, no co vám budu povídat, vopruz nad vopruz. A pak mě taky deptá ten uslintanej dědek, co nemá na práci nic jinýho než trajdat po městě a buzerovat. Tuhle mi čuměl do ucha, jestli ho mám jako čistý, a pak mě táhnul přes náměstí do krámu a pak na tátu udělal: „Hele, vidíte, jakej hnůj v těch uších má?“ A fotr ho neposlal někam, ne, normálně se mu omluvil, něco ve smyslu no jo, víte, to jsou ty děti, protože je celej podělanej, jen aby u nás ten dědek nepřestal nakupovat. Jo, jmenuju se Petr Bajza a chodím do čtvrtý třídy.

Máte pravdu, Poláček to tenkrát takhle nenapsal. A nenapsal by to tak ani dnes, protože to byl Poláček. A taky je pravda, že jsem to v zájmu názornosti trochu nadsadila, hlavně v tvrdosti některých vulgarismů, ale ne moc. A třetí pravda je, že vulgarismy nejsou ten hlavní problém (pokud jsou vůbec problém) a že tohle není filipika proti vulgarismům.
Je to filipika proti lacinosti a podbízivosti; proti zatím nikoli vžité, ale mohutně se vžívající představě, že „dnešní děti“ se vám na Ransoma, Foglara, Andersena a konečně i na toho Poláčka vykašlou; v širším smyslu pak proti zvesela šířenému názoru, že „dnešní dítě“ se (navzdory tomu, že si toho dosud žádný renomovaný biolog, neurolog ani genetik dosud nevšiml) nerodí se stejným potenciálem k přemýšlivosti, citlivosti až útlocitnosti, se stejnou zvědavostí a zvídavostí jako ty, které se rodily před třiceti nebo třemi sty lety; že „dnešní dítě“ prostě nechce nejen přemýšlet, ale ani cítit, a že nikdo – rodiče, učitelky, společnost – nemá právo ho k tomu nutit; že pokud od svého vlastního dítěte něco chcete, například aby četlo knihy, musíte si ho předcházet.

Více na stránce Jazyková inkvizice

Pro diskusi: Které knihy pro děti a mládež byste dětem určitě nedoporučili?